Vážení sousedé a čtenáři těchto stránek,
s radostí Vám oznamujeme, že právě vyšlo 6. číslo čtvrtletníku vesnice Mladočov. Jde o historický okamžik, jelikož cítíme, že vydávání tohoto buletinu bude mít dlouhé trvání. Pokud máte podnět k tomu, co by mohlo být obsahem příštího čísla, nebo chcete-li do něho sami přispět, uvítáme Váš email, který můžete zaslat na emailovou adresu: redakce@mladocov.cz
Vážení sousedé a čtenáři těchto stránek,
s radostí Vám oznamujeme, že právě vyšlo 5. číslo čtvrtletníku vesnice Mladočov. Jde o historický okamžik, jelikož cítíme, že vydávání tohoto buletinu bude mít dlouhé trvání. Pokud máte podnět k tomu, co by mohlo být obsahem příštího čísla, nebo chcete-li do něho sami přispět, uvítáme Váš email, který můžete zaslat na emailovou adresu: redakce@mladocov.cz
Vážení sousedé a čtenáři těchto stránek,
s radostí Vám oznamujeme, že právě vyšlo 4. číslo čtvrtletníku vesnice Mladočov. Jde o historický okamžik, jelikož cítíme, že vydávání tohoto buletinu bude mít dlouhé trvání. Pokud máte podnět k tomu, co by mohlo být obsahem příštího čísla, nebo chcete-li do něho sami přispět, uvítáme Váš email, který můžete zaslat na emailovou adresu: redakce@mladocov.cz
Vážení sousedé a čtenáři těchto stránek,
s radostí Vám oznamujeme, že právě vyšlo 2. číslo čtvrtletníku vesnice Mladočov. Jde o historický okamžik, jelikož cítíme, že vydávání tohoto buletinu bude mít dlouhé trvání. Pokud máte podnět k tomu, co by mohlo být obsahem příštího čísla, nebo chcete-li do něho sami přispět, uvítáme Váš email, který můžete zaslat na emailovou adresu: redakce@mladocov.cz
Policie ČR,
Smetanovo náměstí 51,
Vodní valy, 570 01
Litomyšl
Stížnost na starostu pana Františka Bartoše a komunikaci s Policii ČR
Vážená/ý paní/pane,
dne 17. 6.2015 na zasedání Zastupitelstva obce Poříčí u Litomyšle byly manželovi strhnuty ze zápěstí hodinky, s nimiž se nám dosud nikdo nepřihlásil. Někdo mi (Věře) je tam v průběhu útoku na manžela nabízel, ale odmítla jsem je s tím, že nejsou moje – neuvědomila jsem si v tom stresu, že jsou manžela. Navíc jsem v tu chvíli měla opravdu jiné starosti.
Hodinky, které nestály pár set korun, jsem si pár dnů po zasedání přála mít zpátky, ale abych se vyhnula zbytečným konliktům s panem starostou, poslala jsem mu v neděli 20.6. 2015 jen stručný a věcný email v tomto znění: Pane starosto, v Lidovém domě byly manželovi strženy z ruky hodinky, že prosím a děkuji poctivému nálezci o jejich navrácení třeba na obecní úřad, kam by se Neil pro ně stavil. Věra
Obvykle totiž odpovídá okamžitě. Na stručnou odpověď měl všechny úřední hodiny uplynulého týdne. Žádnou odpověď jsem doposud emailem ani poštou nedostala.
Dnes jsme byli s Neilem v Poříčí u Litomyšle, bylo krásné počasí, a tak když jsme uviděli u obecního úřadu auto pana starosty, rozhodli jsme se využít příležitosti a jít se ho na hodinky zeptat osobně. Dveře do obecního úřadu byly dokořán, já zůstala přesto raději u nástěnek venku, abychom nevyvíjeli už jen přítomností nás obou na pana starostu žádný nátlak a vše mohlo proběhnout slušně, věcně a v klidu.
Manžel vstoupil do chodby, dveře do kanceláře byly rovněž otevřeny, ale dovnitř nevstupoval. Pan starosta zrovna ve stoje s někým hovořil. Mezi dveřmi se Neil pouze slušně a klidně zeptal na ty hodinky. Jediná reakce pana starosty byla: Nejsou úřední hodiny, vypadni. (A zavolal policii). Když jsem rovněž volala na policii do Litomyšle po odchodu Neila z obecního úřadu (bála jsem se, že přijedou za hodně dlouho a chtěla jít přitom domů), chtěla jsem jim vysvětlit, co se z našeho pohledu stalo či spíš co se nestalo. Příslušný člověk, který telefon vzal, mě odmítal poslouchat s tím, že ať vše řeknu tomu, kdo tam přijede a vůbec, že prý “vyhledáváme jen konflikt”.
Ráda bych tímto podala stížnost:
Domnívám se, že ani pan starosta ani příslušníci policie nevědí, od čeho jsou úřední hodiny a jaký je jejich vztah k občanovi. Úřední hodiny jsou ve skutečnosti od toho, abychom pouze měli větší garanci, že když na úřad příjdeme, že tam někdo bude. Nic víc. To, že nejsou úřední hodiny neopravňuje starostu upírat komukoliv právo vstupovat na úřad (je-li otevřeno) a oslovit ho, a zároveň starostu neopravňuje volat si policii, pokud ho někdo osloví! Pokud je starosta či někdo jiný na obecním úřadě i mimo úřední hodiny, tím lépe pro občana. Obecní úřad je obecní “veřejnou” budovou, neznamená to, že tam občan nemá nikdy jindy mimo úřední hodiny co dělat, nebo že musí být zaručeně dopředu na schůzce domluven. Pokud příjde a slušně se na něco zeptá (třeba vylučovací otázka, na kterou je odpověď ano/ne) a starosta ihned volá policii, podle mého názoru takový starosta opětovně zneužívá policii pro harašení a zastrašování občana.
Podle mého soudu, když zavolá starosta obce Poříčí u Litomyšle policii, tato by měla od nynějška lépe zkoumat, jaké přesné důvody ho k tomu vedou. Zjistit, jakým nepřiměřeným způsobem se někdo chová, jak dlouho a proč má vůbec policie přijet. Starosta má asi právo si policii volat třeba na základě subjektivních pocitů. My ale máme také právo vyjádřit, že se nám to nelíbí a že k tomu nevidíme důvod.
Další část mé stížnosti se týká způsobu komunikace ze strany policie.
Zaprvé – podle mého soudu si mě měl příslušník v telefonu v prvé řadě vyslechnout- vždyť nemohl vědět, proč přesně volám, zda se to netýká i něčeho jiného, zda se nemohl někde stát závažný trestný čin.
Zadruhé se domnívám se, že policista by měl zůstat neutrální a zdrženlivý, pokud jde o vyslovování jakýchkoliv osobních soudů (že “vyhledáváme konflikt”). Mohu si totiž pak myslet, že policie v Litomyšli jako taková je podjatá či se přiklání k pomluvným nálepkám pocházejícím z druhé strany, že jsme “potížisté” a že “vyhledáváme konflikty”. Opak je pravdou. To by se ovšem policie musela zeptat i jiných občanů (z Mladočova) mimo okruh skalních příznivců pana starosty, kteří byli na posledním zasedání. Zrovna dnes jsme v Poříčí například náhodou potkali starého pana Macha, který hned hlásal, že nám fandí.
Jestli někdo provokoval, tak to byla například účastnice posledního zasedání paní Magda Doleželová (dcera pana místostarosty). Když jsme po zasedání projížděli kolem Hospody Na ranči po rozhovoru s policii (kterou jsme my zavolali), naproti “Ranči” přes cestu je posezení a tam na nás (co jsme byli v autě) ještě provokativně s úsměvem mávala (v jedné ruce velké pivo), policejní auto přitom bylo za námi. Který slušný a vyzrálý člověk má potřebu po tom všem ještě provokovat – mávat a smát se? Snad jedině dcera místostarosty pana Boštíka, která své chování od něho odkoukala. Ani jsme o tom minule nepodávali hlášení.
Co jsme tedy měli v případě ztráty hodinek dělat? Ignorovat to úplně a “vyhýbat se konfliktu”? Jít se na ně poptat v úředních hodinách (když můj email pan starosta ignoroval?) Ani v úředních hodinách nebylo v této obci zaručeno, že starosta na obecním úřadě bude. Nebylo ani zaručeno, že pan starosta v úředních hodinách také rád ihned nezavolá policii. Naposledy když mu tam například Neil přišel slušně nabídnout CD s dokumentárním filmem Osada Mladočov (starousedlíkům z Mladočova se tolik líbí), aby se promítal na Setkání rodáků. Hodil ho do koše a zavolal policii. (?)
Chtěla bych zopakovat, že úřední hodiny jsou pouze od toho, aby měli lidé určitou silnější záruku, že na obecním úřadě tam pro ně někdo bude. To ale neznamená, že k dispozici nemůže být pan starosta i jindy a že ho nikdo nemůže na obecním úřadě zkusit aspoň slušně se svou věcí oslovit, aniž by riskoval, že na něho starosta zavolá ihned policii jako na nějakého zloděje. Přála bych si, aby se to nikdy neopakovalo.
Nevíme, co přesně pan starosta proti nám má, ale měl by si uvědomit, že zůstává i vůči nám také v profesionální úloze starosty a podle toho s námi jednat. Věříme, že policie má rozum.
S pozdravem za vyrozumnění děkuje Mgr. Věra Dudmanová
Věra Dudmanová Mladočov 7
Mladočov, 26.6.2015 570 01 Litomyšl, mob. 773 497 017
Zasedání zastupitelstva v Lidovém domě dne 17.6. 2015: bandité, rowdies, pokousaná ruka zloděje, pohmožděná záda, hon na čarodějnice a jiné kapitoly ze života obce Poříčí u litomyšle
Jako obvykle jsme se vypravili s Neilem na zasedání zastupitelstva obce, natěšeni, že se něco nového dozvíme a že nás zastupitelé opět překvapí další strategií, kterak se vyhnout skutečné diskusi. Neil si postavil do rohu před židlemi pro veřejnost svůj stativ s kamerou, kterou zapnul. Zeptal se poté všech zastupitelů, jestli náhodou někdo nenavrhne jako bod ke schválení onen dopis (Výzva k odvolání pana starosty) – všichni přikývli, že ho dostali a četli (pan Vostřel ale zase chyběl, takže u něho nevíme). Akorát pan Pavel Boštík později na zasedání pyšně sdělil, že dopis nečetl, že ho hned roztrhal, jakmile uviděl, od koho přišel, protože “ví”, že to je jenom snůška blábolů. Je vidět, že si zastupitelstvo obce Poříčí u Litomyšle plně stojí za chováním pana starosty a schvalují jeho nebezpečné vyhrožování coby součást zdejší efektivní správy, je pro ně normální běžnou zavedenou praxí. Také manželka pana starosty soudí, že si “to” Neil zasloužil. Ohrožená jsem se cítila spolu s Neilem ale i já, paní starostová. Pan zastupitel Vojtěch Faltys ještě dodal, že pan starosta mu měl židlí hlavu úplně urazit.(!) Je ohromující, že něco takového vůbec může vyjít z úst moudrého muže s životní erudicí. Pokud se však kohokoliv zeptáte, co tak hrozného Neil udělal, horko těžko se něco konkrétního z kohokoliv vydoluje, co by dávalo aspoň trochu smysl. Prostě proto.
Neil se také zeptal i na CD s filmem Osada Mladočov, zda se bude promítat na Setkání rodáků. Žádná odpověď. Neodpovídáme. Když totiž Neil v dubnu nabídl panu starostovi před zasedáním ještě na obci CD s filmem Osada Mladočov v kvalitnější verzi než je na YouTube s návrhem, že se může použít na Setkání rodáků, pan starosta CD hodil do odpadkového koše a zavolal na Neila asi po 3 minutách jeho přítomnosti na obci Policii ČR.
Na samotném zasedání se probralo několik bodů, ale většinou už je o všem, zdá se nám, dopředu rozhodnuto. Koneckonců pan zapisovatel jen přečte již dopředu většinou připravené odpovědi. Schválil se třeba příspěvek 5000,- pro Spolek archaických nadšenců, jejichž aktivita v regionu je známá.
Dozvěděli jsme se také, že nový autobusový ostrůvek v Mladočově by stál přes 1 milion korun, a muselo by se žádat o dotace někoho, od koho ještě nikdy nežádali. Neil se ptal, jak to bude velké, pomyslel si, že se bude asi budovat garáž pro autobus, ale pan starosta potvrdil, že jde o dobrou cenu za rozšířenou a bezpečnější zastávku.
Nyní malá odbočka: Neil opakovaně loni žádal, aby vedení obce vypnulo to nesmyslné světlo před farou, které osvětlovalo nejen faru, ale i ložnici Krejčových, ale nejspíš měl nechat podle pana místostarosty světlo být, aby šikanovalo Krejčovy dál. Kdo by se ale toho nadál od vlastní obce? Kdo by očekával, že některým nelidům možná není nejlepší svěřovat moc? Ukázalo se dnes, že přes soukromé pozemky rodiny Krejčových vede cyklostezka, aniž by o ní s nimi někdo jednal, aniž by s nimi podepsal aspoň smlouvu, že nenesou zodpovědnost za případné zranění cyklisty, že jim nevadí újma, jakou jim to způsobuje. Cyklisté tama jen prosviští – vždyť se řídí mapou. Podle ředitelky Sdružení Toulcovy maštale má nápravu zjednat opět vedení naší obce. Kdo je za takové bezpráví zodpovědný?
“Zjisti si, za koho bojujete! Víte o tom, že škola byla zavřena? A víte, kdo to podepsal? Pan Krejčí!” – pan starosta jednou, a to ve velice aktuální době si dovolil křičet (a to opravdu hodně hlasitě) na Neila. Pan starosta musí o historii té školy opravdu hodně vědět, když za její zavření vinil pana Krejčího. To proto jsem podala zastupitelstvu obce kvalifikovaný dotaz, aby takové stanovisko doložili. Pan starosta musel jako bod 10. tedy zařadit Otázku tlumočení cizích názorů a role pana Krejčího při uzavření školu na konci 70. let. Šlo o téma, které jsem před měsíci poslala jako kvalifikovanou žádost*.
Součástí žádosti ohledně vysvětlení obviňování pana Krejčího z uzavření školy byl dlouhý komentář (dopis, který je k dispozici i na mladocov.cz), který pochopitelně nikdo z přítomné veřejnosti nečetl a zastupitelé se tvářili, že ani neexistuje. Překroutili smysl celé žádosti, že jde do historie, kterou si oni nepamatují. A veřejnost přikyvovala. Šlo spíš o to, některým lidem chybí intergita, nedokážou si podložit a obhájit svá silná tvrzení (zjisti si, za koho bojujete, víš, kdo to podepsal!!!!!), nechtějí za ně nést zodpovědnost a pak se tváří, že “nerozumí” smyslu podané kvalifikované žádosti. (!)
Podle slov pana Krejčího, který školu do poslední chvíle držel, nebylo zbytí, protože v prvním ročníku byl jeden jediný žák, jeho syn Leoš, a určitě si nepřál, aby musel přestupovat na jinou školu. Proč z ní v 90. letech již vedení obce, které podle oficiálních informací školu nezákonně obsadilo (před dokončením soudního řízení), nezřídilo samo třeba mateřskou školku, když je to vše tak “snadné”? Již tehdy nejspíš razili svůj politický styl. V dopise Černých, který nám adresovali, se loni objevila líbivá myšlenka, že nikdo nemůže soudit dobu, ve které nežil. Nevíme, zda měli na mysli čas holokaustu nebo něčeho jiného. Podle nás je naopak morální povinností poučovat se z minulosti, učit se rozlišovat zlo od dobra a vychovat v tomto duchu novou generaci. Pokud naši předchůdci proti křivdě nejednali z jakýchkoliv pochopitelných důvodu, když jednat měli, pak máme aspoň my dnes morální povinnost věci napravovat (i s pomocí dnes luxusního zpětného pohledu, jaký nabízí moderní technologie – třeba kamera). A dovolujeme si soudit, že ona událost s obsazením školy nám velmi dobře zapadá do stávajícího kontextu (souvislostí).
Pan starosta nehovořil pravdu, když řekl, že mu to Ministerstvo vnitra nařídilo, aby žádost výše zařadilo zastupitelstvo na program zasedání, když už ho 2x odmítli. Ministerstvo mu to může akorát tak “doporučovat”, nikoliv nařizovat. Nařizuje mu to totiž Zákon o obcích. A tím by se měl pan starosta řídit. Také já jsem ho upozorňovala na smysl tohoto zákona a jistého písmene, ale ignoroval to – snad s postojem, že nějací Dudmanovi nám tady přece nebudou diktovat, čím se máme zabývat. Holedbal se a dělal ramena, že je to jediná věc, kterou mu po mých stíženostech Ministerstvo vnitra nařizuje. Tiskový zákon možná také porušuje, ale to by mu muselo k dodržování “doporučit” napravit nikoliv MV, ale Ministersto kultury. Aspoň Mladočovské vidle jsou bez cenzury. Existují přitom skutečně další kvalifikované žádosti, kterými by se měli zabývat a na jejichž odpovědi se nejspíš můžeme těšit.
Před časem mi bylo vyčítáno, že vystupuju jménem CELÉ osady Mladočov a že v Poříčí si lidé budou myslet, že všichni v Mladočově mají úplně stejné názory jako my dva. Myslíme si, že každý člověk i z většiny mívá malinko jiný názor. Pokud si to tam v Poříčí někdo takto mylně myslí, je to jeho právo, ale já opravdu nemohu zabránit tomu, aby si někdo myslel cokoliv, jako nemohu zabránit fámám a klevetám. To, že vystupuju jménem celého Mladočova, je to podle mého názoru spíš fáma, jejiž cílem je nás očernit a nejlépe umlčet. Nikdy jsem však jménem celé osady Mladočov nevystupovala. V kontextu událostí loni ve škole jsme dopsali do výzvy k rezignaci pana místostarosty: Za všechny znepokojené občany Mladočova. Bylo nás prostě více slušných lidí, kteří jsou zde “zneklidněni”. Znamená to, že jiní možná zůstávají zcela “vklidu”. Ani nevědí, co se stalo, protože na schůzi nebyli, nic z ní na internetu neviděli a neslyšeli a ani možná nechtějí slyšet. Z kontextu výzvy bylo naprosto jasné, že k rezignaci nevyzývá celý Mladočov včetně příbuzných a přátel pana Pavla Boštíka.
Nikdy jsem vědomě nepsala a nehovořila jménem celého Mladočova na rozdíl od paní Faltysové, která se na konci svého dopisu, kterým obšťastnila všechny Mladočováky (zapomněla na rodinu Jánovou), podepsala “za celé Poříčí”. Pokud jste se někdo pod její dopis podepisovali, vzpomeňte si na to; pokud její dopis ještě někdo máte doma, podívejte se, prosím, a řekněte to i paní místostarostové, že je to pravda. Paní Boštíková vznesla v dubnu před Lidovým domem nebezpečná křivá obvinění proti Neilovi, že ji před měsíci držel pod krkem. Lež, lež, lež. Já bych byla první, kdo by ho od ní odtrhával.
Jednou jsem hovořila místo paní Krejčové, ale bylo to na zasedání v její výslovné přítomnosti a nikdy mi nic nevyčítala, proto je zcela bezpředmětné naslouchat panu starostovi, že nesmím hovořit za paní Krejčovou. Komu to vlastně vadí a proč, když ne Krejčovým? Kdyby Neil nehovořil “za Krejčovy”, dosud jim tam svítí to světlo.
Ani tato část kvalifikované žádosti probrána nebyla, nikdo mi nic nedoložil a nechtěl o ničem věcně diskutovat.
Mimochodem na samotné zasedání někdo musel aktivně sezvat plno lidí (ani si neměli kam sednout) z řad zrnětínské a poříčské veřejnosti (z Mladočova lidi nesezvali). Byli jsme tím “ohromeni”, ale ne tak, jak asi bylo zamýšleno původcem této sešlosti – nevíme, zda si potřebuje pan starosta něco dokazovat, zda potřebuje být proti nám v “domácím” prostředí mezi svými fanoušky, zda potřebuje početné falešné, podjaté či zapomnětlivé svědky či zda potřebuje početnou fyzickou sílu na terorizování dvou bezbranných lidiček. Vlastně je vedení obce politováníhodné, že si “proti nám dvěma z Mladočova” nevystačí samo. Komunální politiku si plete asi s fotbalem či ragby. A to je na tom to vskutku ohromující.
Bylo tam i hodně mladých, kteří se teprve nedávno stali plnoletými voliči. Na jednu stranu je dobře, že se nová generace, jak se zdá, začíná zajímat o politiku a těsíme se, že se s nimi zase uvidíme, a to ve větší místnosti, jak se kasal pan starosta. Snad i proto, že možná nastává čas změn, aby všichni slušní občané obce povstali a probudili se z hypnózy. (Možnost odvolat starostu a místostarostu měli totiž všichni zastupitelé, ale nevyužili ji.) Je lichotivé, že vlastně přišli jenom kvůli nám! Na druhou stranu se nezdáli být kompetentní absolutně o čemkoliv diskutovat, být v obraze. Dokonce nevěděli ani, jak se jmenují. Pokud by se jich policie na něco zeptala, asi by si také nic nepamatovali. Kdykoliv jsme se zeptali, jak se kdo jmenuje, neprozradili. Je to tajné (!) Který slušný člověk by potřeboval tajit svoje jméno na veřejném zasedání zastupitelstva, pokud si stojí za svými slovy, jednáním, za svou samotnou přítomností na schůzi? Přišel snad někdo z nich na schůzi kvůli něčemu jinému, než kvůli probíraným bodům na programu zasedání?
I když se mezi veřejnosti našel slušný člověk, který se nám později na venku představil (třeba pan Klusoň) a byl natolik usebraný a dobromyslný, že by si námi asi i opravdu seriozně podiskutoval, nebylo tolik času, protože jsme se pak museli věnovat policii. Bylo to na venku před Lidovým domem, kdy se již všichni rozprchli domů, protože by si stejně asi “nic nepamatovali”, aby pomohli policii podat hlášení. Pan Klusoň řekl, že “jim” asi vadí, že si věci natáčíme a pak to rozebíráme. Pokud má ale člověk nějaku integritu a stojí si za tím, co říká a dělá, proč by mu to vadilo? Pokud bojujete za pravdu, potřebujete bezchybného svědka, kterým může být video a audio.
Nechceme jinak opravdu nikoho urazit, ale pozvaní lidé se nám jevili být jen “užitečnými idioty” pana starosty – jak totiž jinak nazvat dezinformované lidi, zneužité k primitivnímu účelu demonstrace “síly” pana starosty. Hitler a jiní vlivní lidé měli také velkou podporu veřejnosti, která je volila, nic víc, nic míň. Nereagovali jsme na žádné schůze zasedání, kde bylo někdy více lidí, organizováním náporu ve formě účasti sousedů z Mladočova nebo jiných přátel (na zasedání totiž může přijít opravdu kdokoliv). Nevidíme žádný důvod, proč se k něčemu tak trapnému snižovat. Nevidíme hlavně důvod, proč bychom do takového nepřátelského a, jak se ukázalo, i fyzicky opravdu nebezpečného prostoru měli kohokoliv z Mladočova tahat. Už bychom to udělali dávno.
Jenže situace obecně nyní poněkud vyeskalovala, a to v tom smyslu, že slovní útoky, pomluvy a hrozby, které proti nám nefungují, začínají přerůstat ve fyzické násilí zbabělé většiny, které je do nebe volající ostudou obce.
Po skončení zasedání má vedení obce a jeho přiznivci jakýsi nadřazený pocit (přebírají zákony do svých rukou), který jim říká, že Neil musí kameru vypnout a ihned promptně idejít z veřejné budovy Lidového domu (nejspíš se ani nestavit na toaletu), a to dříve než kdokoliv jiný. S nikým už se nemůže bavit, zeptat se ho na to, jak se jmenuje. Z jakého titulu to vůbec může po něm někdo (1 osoba či 1000 lidí) žádat (ať už po dobrém či po zlém), když ve veřejné místnosti a budově (opravené z veřejných prostředků a spravované veřejnými činiteli) je vůbec ještě plno lidí, nám není jasné. A také nevíme, proč když někomu vadí, že Neilova kamera na krku je ještě asi zapnuta, neodejde prostě v klidu sám z jejího dosahu domů. Naše kamera bývá zapnutá, aby zachycovala pravdu vizuální a audiální a stává se někdy nutnou a oprávněnou preventivní ochranou jejího majitele (ohrožen se cítí N. práven, a to nejen po vyhrožování židlí).
Neilovi už rok odolává takové stupňující se šikaně (která v sametové podobě začala na informativní schůzce o kanalizaci před rokem), nyní mu chtěli kameru sebrat za každou cenu, vypnout a vyhodit ho z Lidového domu násilím. Nějaký zbabělec, který se nepředstavil, zezadu chytil Neilovu kameru (která ho tedy ani snímat nemohla, aby mu vadila, když byl vzadu!) a tahal ji z něho. Muži ho obstoupili (Rosypal, Bárta, starostův bratr a další aspoň 3 neznámí muži). Neil volal na pana Vorala, aby se k němu po minulém incidentu před Lidovým domem raději ani nepřibližoval. Pořád volal, ať někdo volá policii, vždyť oni policie nejsou…(Neil: Ty nejsi policajt! Pan zastupitel Bárta: Já jsem zastupite!) musel od nich ustoupit posunem v sedě (ne v botách) na plochy stolů (postavených u sebe), aby se dostal z jejich dosahu. Ale pořád mu tahali za kameru a snažili se k sobě tahat celý stůl is Neilem, ten byl jimi pořád obklopen, stáhli ho nakonec ze stolu na zem, přičemž si narazil a pohmoždil záda. Bratr pana starosty se při svém křiku od nervů třásl. Neil mu slušně řekl, ať se uklidní. (“Proč bych měl volat policii? Lidi ti tady normálně slušně říkaj, ať táhneš do hajzlu!”, má odvahu tvrdit pan Bartoš, starostův bratr, poté, co po Neilově kameře někdo “slušně” po skoneční zasedání chňapl zezadu.
Neil rychle proklouzl na opačnou stranu místnosti, kde nikdo nebyl, ale velká skupina osob zamířila opět směrem k němu (dcera pana starosty Adéla Bartošová, Radim Bárta, Jiří Rosypal a další jemu neznámí lidé). Neustále Neil chránil kameru – jediného pořádného svědka incidentu. Kameru mu tahali, pan Rosypal ho vzal tvrdě za krkem (z několika metrů na něho takto zaútočil), rychle sepětí krku uvolnil a po pravé straně znovu tahal z Neila kameru. Neil nechtěl pustit svou kameru a paže pana Rosypala byla tak blízko Neila, že v obraně kamery Neil pana Rosypala při jeho pokusu o její odcizení kousnul do ruky. A to se Neil musel ovládat – kdyby chtěl, kousl by ho vážněji a hlouběji (v kůži ale zůstaly stopy po zubech a pohmožděnina) – takový úmysl ale tlumil. Později litoval, že ho nekousl pořádněji. Byl to totiž kousanec na ruce zloděje, kdy už opravdu nebylo zbytí, kdy Neil nevěděl, kde je jeho manželka Věra, zda se jí podařilo zavolat policii atd.! Těžko říci, k čemu by vedlo, kdyby se Neil začal prát naplno zuby nehty, když je před nim taková přesila? I staří lidé vypadali, že by si rádi do Neila aspoň kopli. Nakonec ho Neil nepokousal víc a nechal ho sebrat mu kameru. Pan Rosypal ji vypnul, zašel za stůl, ale nevypnul mikrofon našeho diktafonu, který se také neprávem ocitl v jeho rukách. Pak Neil k němu přispěchal a sebral mu zpátky své věci. Měl obavu, že nahrávky (důkazy) budou zlikvidovány. Jakmile měl Neil své věci, zezadu ho popadl bratr pana starosty, že Neila vytlačí ven z Lidového domu, Neil měl natažené nohy před sebou a bolela ho záda, takže se nemohl plně bránit takovému jednání. Na schodech do něho naposledy pan Bartoš mladší šťouchl, nebylo to tak silné, ale na hranici. Kdyby totiž byl zraněný více, spadl by ze schodů. Pan Bartoš (bratr starosty) se dále prohlašoval za slušného člověka, ale nebyl schopný vysvětlit své počínání.
Celou dobu, co byl Neil po jednání v místnosti, volal: Zavolejte policii(!) Platilo to pro kohokoliv! Když jsem tam viděla, že se situace nevyvíjí dobře, chtěla jsem zavolat policii, ale jistá paní (Voralová?) mi telefon vyrvala, spadl na zem (ty nebudeš nikam volat policii!), jak se na nebohou ženu, které asi došel arzenál pomluv a osočování, sluší a patří. Sebrala jsem ho z podlahy a šla spěšně ven z Lidového domu, abych zavolala v klidu zvenku, nechala tak Neila na chvíli napospat většině bez svědka. Z boku Lidového domu jsem slyšela zevnitř Neilův křik, znovu vytočila číslo 158, ale telefonát s policistou mi přišla tentokráte přerušit další zoufalá osoba (která mě asi sledovala), paní Anna Faltysová -ta mě bezdůvodně počastovala nejen peprnými slovy (záznam musí ale vlastně být na policii, která byla v ten moment se mnou spojena) a bezdůvodně mě napadla slovně a fyzicky mě bila do zad, rány jsem dostala prostě za “to”. Asi na to nejsou důvěryhodní svědci, kteří by to potvrdili a neoznačili za bláboly, ale policie může mít záznam přerušeného hovoru a možná něco aspoň zaslechla. Každopádně se volání o pomoc opět přerušilo. Snad se paní Faltysové ulevilo, neboť pak odešla, nevím, kam. Nemám důvod vracet rány paní Faltysové a prát se s ní. Byla jsem spíš překvapena a zírala, čeho je člověk schopen. Něco tak nevkusného a primitivního nedělám. Něco jiného je, když si někdo přisvojuje můj mobil, a něco jiného je, když mi ho bere v momentu nějaké tísně, kdy se cítím ohrožena já nebo můj blízký a potřebuju zavolat o pomoc. A navíc když ten člověk, co mi brání v telefonování o pomoc, je nějakým způsobem spojen s těmi, co ohrožují mého manžela, o němž ani nevím, co se s ním děje. Na potřetí se mi podařilo policii zkontaktovat.
Utíkala jsem po zavolání policie na pomoc Neilovi s úmyslem se prát naplno (nevěděla jsem, ale jaká je reálná situace v domě, ale počítala jsem s nejhorším, protože mentalita skupiny je nevypočitatelná), měla jsem obavu o to, zda se mu tam neděje nějaká vážná fyzická újma. Byla tam přesila lidí. Vrhla jsem se na jednoho mládence u Neila, připravena mířit do jeho zranitelných míst. Před tím do mě někdo vrazil tak, že jsem upadla na zem, která byla docela hladká. Nikdo tam Neila vůbec nebránil, neřekl, nechme mu tu kameru, nechme ho tu, klid a počkejme na policii.
Zadržela mě (Věru) nějaká mladá paní s babičkou a obě mě držely. Opravdu nevím vůbec, kdo to byl a z jakých důvodů se tam vzal, protože jsem je nikdy na zasedání neviděla. S babičkami a matkami dětí se obvykle opravdu neperu. Připadá mi to poněkud nevkusné. Mnoho lidí třeba jen stálo a koukalo. Protože Neil se zdál být jinak na pohled v pořádku (nebyl od krve či na podlaze), neměla jsme důvod na tyto ženy útočit tak, že bych některou z nich zranila. Pokud by Neil ležel v krvi, musela bych se ovšem o to aspoň pokusit. Nicméně když tak sedím v tuto chvíli u počítače dva dny po události, vidím, že každý pohyb Neilovi způsobuje bolest a že se nemůže plně věnovat fyzické práci, které máme doma dost, přeji si, abych si tam bývala vzala na zasedání vidle. Mentalita skupiny může totiž být velice nebezpečná! Neila se jim po čase podařilo násilím (po spoustě fyzických ústrků, útlaků a zápasení či omezování svobody) dostat z Lidového domu, a to:
-přestože nikomu nic zlého nedělal
– nedopouštěl se žádného výtržnictví
– přestože nebyl posledním, kdo by tam zůstával (začalo to neznámým mužem, který zezadu popadl jeho kameru na krku)
Skupina tyranů slabších se tak prostě rozhodla, že Neil půjde jako první a nahrávat si nemůže, protože oni to nechtějí. Oni jsou zákonem. Zdálo se nám, že do role “vyhazovačů” se rychle vžili bratr pana starosty pan Bartoš, zastupitelé Radim Bárta a Jiří Rosypal a asi tři neznámí lidé. Svým chováním nám připomínali rowdies z fotbalu či “najaté lotry” ze soukromé bezpečnostní agentury, kteří jsou “nad zákony”, o čemž svědčí třeba to, že nevolali ani policii, to, že Neil neustále od nich ustupoval, volal, ať od něho odstoupí pryč, ignorovali to, nedali mu pokoj. Nezazněl jediný hlas ze strany zastupitelů, který by volal po nastolení klidového stavu, aby Neila nechali. Naopak, pan starosta a místostarosta se jen spokojeně stranou usmívali jako koucouři, kteří tajně slizali smetanu. Publikum hřímalo.
Později jedna babička, co mě tam v domě držela (krátké šedivé vlasy) a je pro nás bohužel další anonymní osobou, co se nepředstavila, na venku prohlásila naprosto vážným (!) tónem o mně: “…viděl jsi ty oči, ještě tě uhrane!”
Jsem přesvědčena o tom, že lidé se opravdu moc nemění, skupinová mentalita funguje, a že pokud bychom žili o pár staletí dříve, tak by mě jako čarodějnici skutečně upálili, stačilo by, aby to někdo této skupině navrh a jako na hromosvodu si na mě tak vybili své frustrace z čehokoliv. A kdo ví, co bude příště, pokud policie po tomto incidentu nic neudělá. Člověk, který je přece spokojen se svým vlastním životem a sám se sebou, necítí obvykle zášť vůči někomu, kdo mu nic neudělal.
Tápeme marně v mlze po nějakém hmatatelném konkrétním legitimním důvodu, pro který si zasloužíme vyhrožování a fyzické bití. Je zvláštní, že i lidé, kteří chodí do kostela, se takto chovají a hanebně se zpronevěřují křesťanským hodnotám a zastupují ostatní občany. Jenže i mafiáni v Itálii či Rusku chodí do kostela, dokonce na něho přispívají, a nemusí to znamenat vůbec nic. Celá výše popsaná věc (snaha vystrnadit Neila pryč, bránit přivolání policie) se nám zdála být rámcově předem jaksi nastavená, koordinovaná a naplánovaná. Je to ale jenom náš názor. Kdo je zodpovědný za předem rizikovou situaci, že v jedné místnosti se sešli 2 lidi a skupina o 30ti či více předem nepřátelsky nastavených lidí? Snad je to revanč za to, že jsme si vůbec dovolili vyzvat pana starostu k rezignaci? Položit hrstků legitimních dotazů, žádostí a výzev? Či jde další pokus o zastrašení?
Zdá se, že pod povrchem všech opravených chodníků, tenkých fasád, úsměvů, dotací, dotací a zase dotací a ocenění, zkrátka pod tenkým, křehkým a tajícím ledem se schovává poněkud šikanózní systém vybudovaný a chráněný osobami, kterým je bližší košile nežli kabát. Jeden soused nám řekl svůj názor, a sice, že všichni ti slušní, co v zastupitelstvu kdy byli, z něho odešli. A jeden z nich nám řekl, že má informace, ale neví, co má s nimi dělat.
—————————————————————————————————————————————————-
*Kvalifikovaná žádost, je žádost občana dle Zákona o obcích, paragraf 16, odstavec 2, písmeno f), aby jistá záležitost byla probrána jako samostatný bod na zasedání zastupitelstva. Tuto žádost si musí občan nechat podepsat 0,5 % občany obce, což ve zdejší obci dělá tak 2 duše. Pokud je podepsaná 0,5 % občanů obce, stává se z jednoduché žádosti (kterou nemá zastupitelstvo povinnost schvalovat jako bod programu schůze) žádostí “kvalifikovanou” – tuto zastupitelstvo obce prostě musí schválit jako bod jednání a musí se jí věcně zabývat vždy. Co to znamená “věcně zabývat” však zákon blíže úplně nespecifikuje, bohužel to může znamenat, že se tím nebude prostě zabývat třeba vůbec – jenom řekne, že jí “bere na vědomí” a celá věc je hladce smetena se stolu. Takto tomu bylo učebnicově třeba u této žádosti, jejímž obsahem vedení obce odmítá být konfrontováno, nebo u loňské výzvy k rezignaci pana místostarosty,který jen prohlásil, že “zlu je třeba odporovat.” Celou dobu se jeho radou snažíme řídit.
Vážení sousedé a čtenáři těchto stránek,
s radostí Vám oznamujeme, že právě vyšlo 2. číslo čtvrtletníku vesnice Mladočov. Jde o historický okamžik, jelikož cítíme, že vydávání tohoto buletinu bude mít dlouhé trvání. Pokud máte podnět k tomu, co by mohlo být obsahem příštího čísla, nebo chcete-li do něho sami přispět, uvítáme Váš email, který můžete zaslat na emailovou adresu: redakce@mladocov.cz
Těch otázek, které se mi honí hlavou ohledně kanalizace je opravdu hodně, a abych dostala oficiální odpověď, o kterou se mohu opřít, opět jsem se raději obrátila na Zastupitelstvo obce pro oficiální odpověď a podle zákona mi moje právo se ptát a dostat dotaz na stůl jednání Zastupitelstva svým podpisem stvrdili další dva občané Mladočova. Čili ptám se jenom já, nikoliv celý Mladočov, což nemusí být z těchto stránek zřejmé, ale z oficiálního dokumentu, který jsem na obecní úřad poslala.
————————————————————————————————————
Obecní úřad – Zastupitelstvo obce
Poříčí u Litomyšle
Vysvětlení podmínek pro poskytnutí dotace na kanalizaci: musela by naše obec po případném vybudování a zaplacení kanalizace vrátit určitou částku (a jak velkou?), pokud by se na ní v určitém termínu (jak dlouhém?) od kolaudace stok nenapojilo ve zbytku obce (nebo jen v osadě Mladočov?) 80 % objektů?
Vážený pane starosto,
přeji si prodiskutovat tuto otázku a aby tento požadavek byl zařazen jako jeden samostatný bod na programu schůze Zastupitelstva.
Už má, prosím, Zastupitelstvo informaci, že proběhlo územní rozhodnutí, a pokud ano, ví, kolik by stála kanalizace ve zbytku obce na jednoho člověka? Pokud ne, kdy tuto informaci budete mít k dispozici. A počítá se to na člověka, který ji chce, nebo na všechny trvale žijící lidi, nebo na počet EO, nebo na dům s č.p.?
Existuje zde riziko související s nesplněním podmínek dotací, a sice že 80 % domů by nebylo připojeno? Otázku v podobném smyslu, jsem již položila všem kandidátům před volbami do Zastupitelstva, kdy její část zněla: “Kanalizace – jaký je Váš názor či postoj ohledně “zajištění” toho, aby se při její případné realizaci (díky čerpání peněz z dotací podmíněné připojením lidí apod.) domy připojily?” Všichni kandidáti mimo kandidátku Svobodných ji ignorovali. Můžete, prosím, vysvětlit proč?
Ta zodpovědnost (aby se domy připojily) je, pokud se nemýlím, na obci, která by dotaci čerpala, nikoliv na poskytovateli dotace (který jen chce vědět, kolik se domů připojilo). V Mladočově je několik majitelů domů (pokud se nemýlím), kteří si dali jako podmínku, že se zatím nehodlají připojit. Jakým způsobem to bylo formulováno a která strana to navrhla? Jaký smysl má, aby někteří lidé podepsali smlouvu pro účely územní řízení s tím, že se nechtějí zatím asi napojit, pokud by to řízení vedlo až k vybudování kanalizace? Byli občané informováni o tom, že pokud by obec dostala dotace, musí se “zajistit”, aby určitý počet domů byl skutečně napojen, jinak by to dostalo obec do finančních potíží? “Tlačila” by obec na lidi, co se nechtějí připojit, ať se připojí, podáváním “podnětů” na Odbor životní prostředí v Litomyšli, aby zkontrolovali tyto občany, jak nakládají se splaškami?
Jak dlouhý je časový úsek po kolaudaci, dokdy musí obec “zajistit”, aby se domy připojily? Pokud člověka honí medvěd, nemusí běžet rychleji než ten medvěd, ale rychleji než jeho nejpomalejší soused. Jenomže “medvěd kanalizace” (jehož první kroky do Mladočova umožňujeme tím, že dáváme souhlas svými podpisy k územnímu řízení – i když se třeba ani nechceme připojit – po němž může následovat žádost o dotaci), bude mít pravděpodobně chuť na minimálně 80 % sousedů. Pokud se medvěd nažere těmi 80 % objektů, obec odvolá medvěda, aby už nechal ty ostatní (20 %) na pokoji (?) a nedá “podnět” na Odbor životního prostředí, aby zkontrolovalo, zda by medvěd neměl sežrat také ten zbytek, nebo ne?
To proto pan starosta tak podivně počítá objekty v Mladočově a lidé si myslí, že tento drahý projekt, u kterého náklady osobní či obecní nekončí (stočné, kaly, údržba a po 15-25 letech?), chtějí? Zastupitelstvo na jednom z posledních schůzí hovořilo o uzavření “právní jistoty” (18 tis. ročně?), protože je prý moderní, že někdo někoho udá. Takové pojištění (na výdaje do milionu? za právníky) by jistě ale neochránilo obec před dluhy kvůli vrácení dotací, ale spíš Zastupitelstvo před pochybením, nekompetentnosti a horšími věcmi.
Pokud se zastupitelům podařilo přesvědčit občany Mladočova o “svém stanovisku” vybudovat kanalizaci v Mladočově na jediné informační schůzce, která nese nečestné rysy – vše uspěchané, vyvolávání časové tísně; vyvolávání strachu z legislativy, nebo pocitu viny kvůli dluhům k přírodě; nebo naopak odmítání vyvážené klidné diskuse s použitím uraženého vydíravého obratu – tak se to teda dělat v Mladočově nebude vůbec; naléhání na vyjádření se “nezávazně, to není nic definitivního” ihned, ne za 14 dnů ( s prohlášením poté v emailu, že pokud by změnili názor a řekli ne, jsou nemorální); že ČOVky nefungují a jsou průtokové; navrh ze strany starosty, abychom se teda domluvili, že ti, co už řekli ano, nemusí na schůzku za 14 dní…), a nazvat za půl roku své občany, co kanalizaci nechtějí, “pár křiklounů”…, pak je asi opravdu lepší, aby toto nákladné kontroverzní řešení nedoloženého problému s plněním článku 7 směrnice Rady 91/271 EHS o přiměřeném čištění odpadních vod v osadě Mladočov, které už způsobilo tolik nevole, se co nejdéle odložilo, nebo se případně přišlo s decentralizovaným a ekonomičtějším řešením, které by dokázalo uspokojit všechny občany, nikoliv ambiciozní vedení obce, které si nechce nechat ujít možnost (snad pod tlakem někoho jiného) čerpat veřejné prostředky.
Jen ještě opakuju pro jasnost a otevřenost vůči občanům a aby nedošlo k nedorozumnění, že podtržená hlavička nahoře je název jednoho bodu programu schůze. Věřím, že takto budou všichni občané rozumět, o čem se bude diskutovat, aby to nebylo zbytečně schováno pod vágním a obecným bodem “Požadavky či dotazy Věry Dudmanové”.
S pozdravem za vyřízení děkuje,
Věra Dudmanová
Mladočov, 25. 1. 2015
Na adresu Zastupitelstva obce jsem poslala další dotaz, opět já, další dva občané svým podpisem, jak si žádá zákon, podpořili moje právo se ptát a aby na dotazy přímo a oficiálně odpovídalo samo Zastupitelsvo. Neptá se tedy celý Mladočov, i když vím, že na odpovědi na dotazy, které jsem v poslední době poslala, nečekám jenom já, že otázky zejména okolo kanalizace a zdejších vztahů pálí více lidí.
——————————————–
Obecní úřad – Zastupitelstvo obce
Poříčí u Litomyšle
Otázka tlumočení cizích názorů a úloha pana Jana Krejčího st. při uzavření školy v Mladočově ve 2. pol. 70. let 20. stol.
Vážený pane starosto,
přeji si prodiskutovat následující sdělení s 2 otázkami níže a aby tento požadavek byl zařazen jako jeden samostatný bod na programu schůze Zastupitelstva.
–—————————————
Vážené Zastupitelstvo,
v emailu od pana starosty Františka Bartoše ze dne 15.1.2015 bylo napsáno toto:
Vás, paní Dudmanová, považuji za velice inteligentní ženu a měla byste vyslovovat pouze svoje názory, které jste získala na základě vlastních, prožitých zkušeností a netlumočila názory dalších jedinců, které Vám jsou podsouvány a o kterých nevíte, zda se zakládají na pravdě. Žijeme v době, kdy je velice jednoduché a moderní někoho pošpinit, na omluvy se však následně zapomíná.
Podobná myšlenka se v podobné verzi ohledně jakési blíže neurčené “doby, kterou jsem nezažila” a že “nikdo nemůže subjektivně soudit”, také již objevila i v dopise pro mě od paní Veroniky Černé. (Nevím, zda nejde o nedopatření a nemělo v dopise stát “objektivně”, což by dávalo o trochu větší smysl.) Patrně se zde v obci tato kritická úvaha papouškuje jako kolektivní mínění, přičemž nikdo k ní nic konkrétního nepřidá, nebo je možná doplněna podrobným ústním návodem k porozumnění, který mně, které se to nejvíc týká, ale nikdo neposkytl.
Je to manipulativní a nezodpovědné – vágní nevěcná kritika.Chce-li mě kdokoliv kritizovat a chce-li mi dát možnost, abych něco napravovala, musí se ve svým sdělení vyjadřovat konkrétně a ne ve formě vágních obvinění. Email od pana starosty také nic blíže nevyjasňoval, a to mi bohužel nahrává k přání, aby se tento problém výkladu cizích názorů konečně vyjasnil tím, že se položí na stůl jako půlbod na schůzi Zastupitelstva coby Otázka tlumočení cizích názorů.
Poznámka k tématu:
Pan starosta 145 občanům z vesnice Poříčí a sám sobě zpětně nevytýká, že podepsal dopis paní Faltysové s nepodloženými osobními útoky na mou osobu, dopis svědčíci o jejich signatářích, že jsou postiženi bezvýhradnou zbožnou úctou k osobě pana místostarosty Pavla Boštíka a nepochopením a nezájmem o poznání jiných souvislostí. Snad pan starosta využil takový dopis patrně jen proto, aby se svým podpisem svezl na vlně poháněné zúženým vědomím kolektivní hlouposti.
Nevytýká nic paní Faltysové (která má možná, jak věřím, zlaté srdce), ale stále nerozeznává věcnou diskusi od neopodstatněných osobních útoků, které začínají nabývat xenofobní povahy. Když velkoryse přehlédnu tuto skutečnost, dovolím si říci k slovům pana starosty (o tom mém tlumočení cizích názorů) následující:
1) Těžko mohu hádat, co měl pán starosta (a jiní) na mysli. Měl být prostě konkrétní, nebo nepsát nic. Když to nechce rozvádět či nemá čas diskutovat a ničím to zodpovědně doložit, neměl žádnou podobnou vágní kritickou úvahu přidávat.
Kdyby měl člověk vyslovovat názory jen na věci, které sám prožil a odžil, nebyl by schopen žádného rozhodnutí na základě dostupných informací, nehnul by se z místa, nemohl by si dělat žádné, třeba dočasné názory, nebo by se pořád ptal vedení obce na vyjasnění dalších otazníků – třeba kam se poděly zlaté zuby pana Konvičky. To bychom mohli úplně zrušit ve škole předmět dějiny, vymazat je z povědomí občanů, aby neviděli souvislosti. Pokud by se nás někdo zeptal na to, zda odsuzujeme fašismus, museli bychom říci, že jsme to neprožili, v té době nežili a tak kdo ví, zda vůbec nějaký byl; zda ten či onen režim byl opravdu tak zlý a zda staré fotky nejsou fotomontáží.
a) Pokud má pan starosta snad na mysli slova pana Vojtěcha Faltyse, že Mladočováci nemají co volit, protože nikdy nic neudělali pro obec, je přirozené, že si stojím za zprávou od svého manžela a vím, že to pan F. řekl a považuju to za skandální. Nikdo jeho slova zatím nějakým seriozním způsobem nedementoval.
b) Snad se to může týkat něčeho ve videu Osada Mladočov, ale nejsem si ničeho vědoma, opatřili jsme ho vyváženým klidným komentářem.
c) Snad se to týká mého článku k historii školy v Mladočově. Čerpala jsem a citovala z knihy pana Františka Kučery, kde lze i dohledat, kdo v té době již byl ve vedení obce. Tehdejší ředitel DDM Svitavy již zemřel. Pan Kučera o sporu píše: Tento první soudní spor obnovene obce trval od dubna 1995 do července 1997. Obec však nečekala na jeho ukončení, ale již brzy po jeho zahájení objekt obsadila. (V osadě a v Zastupitelstvu jsou živí svědkové či aktéři této události.)
Pokud se pan Kučera mýlil, předpokládám, že by došlo k revizi knihy již dávno – vždyť ji vydal samotný obecní úřad. Opět – nikdo na článek seriozně nereagoval, (nepočítám-li citoslovce pché! od paní Faltysové) a nepřál si, abych na stránky umístila něčí jinou výpověď. Popírá někdo z přítomných zastupitelů nebo veřejnosti, že k obsazení školy před ukončením soudního sporu došlo?
I kdyby vedení obce jednalo tehdy nekorektně a nezákonně, nejsem zde od toho, abych po někom házela kamenem. Neznamená to však, že nemohu hledat souvislosti, že si nemohu udělat na základě všech dostupných informací “úsudek” a názor o opakujících se vzorcích chování, který není ještě nutně “odsouzením”; že na tuto zprávu nemohu upozornit a odkazovat na ní na stránkách mladocov.cz.
2) S ohledem na úvahu pana starosty z emailu o tom, že bych si měla dělat názory jen z prožitých zkušeností, zde po této “přihrávce” vznáším další dotaz, když už jsme u “prožitých zkušeností”: V době, kdy Neil usiloval o vypnutí nesmyslného intenzivního světla před farou, narušujícího noční klid Krejčových, pan starosta loni v létě na manžela na úřadě křičel slova zhruba ve smyslu: “Zjistěte si, za koho bojujete!…víte, že se škola zavřela a víte, kdo to podepsal? Pan Krejčí!!!”
Ptám se – a jde o druhý půlbod programu schůze: Co, kde a jak si máme zjistit o panu Krejčím? Je zde něco, co nevím o panu Krejčím? O tomto, zdá se mi (a věřím, že i jiným), uvolněném, slušném, trpělivém, pracovitém a kdykoliv a komukoliv nápomocném člověku, včetně celé jeho oblíbené (v naší osadě a okolí) hodné rodiny?
a) Nevím, zda pan starosta období let 1976-77 si už sám za plného vědomí plnoletého člověka “prožíval”a zda už chodil vůbec do nějaké školy. Byl snad pan starosta tenkrát osobně u toho?
b) Rozhoduje snad jediný člověk v osadě pod Dolním Újezdem, nikoliv soudruzi ze školského úřadu o uzavření školy? Byla snad tato škola jediná v ČSSR, která se musela zavřít, nebo jich byly stovky? Je snad dnes tak snadné otevřít si starou školu nebo ji založit novou v Poříčí?
Nenosí zde někdo v srdci cosi, co se mi zdá jako iracionální nenávist, kterou chytil jak infekci od někoho jiného, nikoliv na základě vlastní zkušenosti? Smysluplnost jakékoliv nenávisti odměřuje přísné měřítko Božích mlýnů, které melou každému z nás. Kdo zde vlastně “rozeštvává” lidi? Vyprchala už konečně jakákoliv nenávist a je nahrazena rozumem, laskavostí a vcítěním, které jsou jistě předpokladem k tomu, aby “za”-stupitelé obce nestranně plnili svou úlohu, kterou je služba VŠEM jejich občanům, a neriskovali, že tomu tak není?
Není snad každá doba o lidech, o čemž svědčí to, že pan Krejčí svou pozici ustál a byl předseda JZD i po Listopadové revoluci, stejně jako Karel Gott vyhrává Zlaté slavíky? Bez ohledu na to, zda máme socialismus, Eurosojuz nebo dobu pobělohorskou s patenty, kdy jen jediná římsko-katolická víra byla ta pravá a ostatní víry bludy a kdo nekonvertoval (i po mučení), tak si vzal doslova pár švestek (majetek propadl) a musel opustit zemi? Co vede Zastupitelstvo obce k rozhodnutí stavět pomník “obětem totalitních režimů 20. století”, když si všechny tyto doby “neprožilo”? A kdo byl onou obětí těchto režimů? Nedluží obec památník svému rychtáři Matěji Abrahámovi?
Chceme stavět pomníky jiným časům, nežijeme však náhodou i dnes v jistém druhu totality, sešněrovaní a dusení novými regulacemi, které platí i pro ČR (aby se “netříštily zájmy EU”)? Totality, která chce občanům ČR diktovat, zda smíme pozvat sousedy na domácí zabíjačku? V režimu s demokratickým deficitem, který dovolil, aby se utratily stovky milionů korun na propagandu ANO pro vstup do EU a 0,- Kč na kampaň NE, kdy 80 % zákonů tvoří nevolení úředníci cizích zemí, zákonů, o nichž se někdy dovídáme, až když pociťujeme jejich důsledky. Úředníci a europoslanci se stěhují z jednoho města do druhého (Brusel a Štrasburk), což stojí 4-5 miliard Kč ročně, kdy lidé, kteří jsou skeptičtí vůči byrokratickému konceptu, kterým tzv. EU je, jsou označování, že jsou “protievropští”, protože propaganda lidi přesvědčila, že EU=Evropa?
Neumím jinak s jistotou říci, zda někoho “pošpinit” je moderní záležitost, či zda se týká každé doby, ale spíš si myslím to druhé. Mladocov.cz je ale přístupný všem a okamžitě, informace nepodléhají mrzačení jako u tiché pošty, a jak věřím, jsou přesto všechno jistou protiváhou drbů, které se mohou i o mně po obci a okolí šířit – ale s nimiž já nic nenadělám a ani o nich nemusím já (nebo kdokoliv jiný) vědět. Ve skutečnosti by bylo ideální, kdyby se všechny klevety podávaly jen v psané podobě (aby si “zprávy”nevyvinuly krajní podobu tím, že začnou žít svým vlastním životem), a dal se tak dopátrat jejich původce. Bezstarostné a neviditelné šíření ústních drbů by skončilo a jejich šiřitelé by museli nést za svá slova zodpovědnost.
Pan starosta měří dvojím metrem – to, co mi (navíc vágně) navrhuje, že bych neměla dělat, sám činí. Jde tedy podle mého osobního závěru či názoru další marný pokus nás odradit od projevování svých názorů. Pokus odradit nás od přivedení jistých témat k pozornosti občanů, jako jsou minulé aktivity zastupitelů a poukazování na nelogičnosti, od kladení dotazů, na které se jim odpovídat nechce nebo je ignorují úplně.
Jen ještě opakuju pro jasnost a otevřenost vůči občanům a aby nedošlo k nedorozumnění, že podtržená hlavička nahoře je název jednoho bodu programu schůze. Věřím, že takto budou všichni občané rozumět, o čem se bude diskutovat, aby to nebylo zbytečně schováno pod vágním a obecným bodem “Požadavky či dotazy Věry Dudmanové”.
S pozdravem za vyřízení děkuje
Věra Dudmanová
Mladočov, 21.1.2015
“…chci zdůraznit, aby se starostové nenechali touto stavební lobby přesvědčovat, že musejí mít čistírnu co nejdříve, jinak už na ni nikdy nedostanou žádné dotace.” Ludvík Koumar (specialista ČOV pražského hydroprojektu)
Jistě nejsem sama, kdo má spoustu otázek ohledně kanalizace vesnice, a tak jsem poslala na obec další dotazy,jelikož vedení obce ty, kteří o kanalizaci nejeví zájem, neinformuje. Níže je znění 2 dopisů. Mimochodem velice zajímavý článek vyšel dnes v jihlavských listech a má název Stavebníci zbytečně tlačí obce do stavby čistíren.
V jiných textech jsem našla odpověď projektanta na jistou otázku. Já sama jsem se ptala kdysi písemně všech zastupitelů, jak chtějí zajistit dostatečný počet podpisů, ale nikdo mi neodpověděl.
“Proč se snažíte za každou cenu napojit co nejvíce domů?
Odpověď je jednoduchá – stavba kanalizace a ČOV se neobejde bez dotací. Orgán, který dotaci poskytuje, má samozřejmě právo klást si určité podmínky. Naprosto běžnou podmínkou bývá, že do určitého (velmi krátkého) termínu od kolaudace kanalizačních stok a ČOV musí být napojeno nejméně 80 % domů. Kdybychom kanalizaci vybudovali, zaplatili a pak potřebný počet domů nenapojili, museli bychom vracet obrovské peníze, což by pro obec měla naprosto katastrofální důsledky..”
Vlastně to znamená, že se po nás půjde, dokud nebude těch 80 % napojeno…jinými slovy: Pokud nás honí medvěd, nezáleží ani tak na tom, zda jsme rychlejší než ten medvěd, ale zda jsme rychlejší než náš nejpomalejší soused, totiž 80 % sousedů.” 🙂
http://www.kostalov.cz/kanalizace/index.php?section=dotazy
Kdyby kanalizace Mladočova představovala samostatnou etapu, z výše uvedeného mi vyplývá, že by dotaci nedostal, protože dle mých kalkulací je tu příliš hodně objektů, jejichž majitelé nemají o kanalizaci zájem, shodou okolností rodiny, které vlastní více objektů s č.p. K tomu ale více i dopis níže.
———————————–
Obecní úřad – Zastupitelstvo obce
Poříčí u Litomyšle
Dotaz na bilanci nemovitostí v Mladočově, jejichž vlastníci podepsali smlouvu s obcí ke stavbě kanalizace, a těch nemovitostí, jejichž vlastníci smlouvu nepodepsali
Vážený pane starosto,
přeji si prodiskutovat následující sdělení s otázkami a aby tento požadavek byl zařazen jako jeden samostatný bod na program schůze Zastupitelstva.
Vážené Zastupitelstvo,
v emailu ze dne 15. 1. 2015 mě pan starosta informoval, že v Mladočově smlouvu ke stavbě kanalizace podepsali majitelé 23 objektů a majitelé 7 objektů neprojevili zájem. Rádi bychom věděli, jak se k těmto číslům došlo. Bylo by, prosím, možné vysvětlit a podělit se o informaci, jak se přesně objekty počítaly a co se pod pojmem “objekt” myslí?
Prezentace výše uvedených čísel panem starostou v emailu nám není jasná, a proto se raději na ně ptáme – neradi bychom došli k závěru, že jde o nedbalé a nepřesné zacházení s daty za účelem svést občany (či snad úřady) k pocitu, že je lepší požehnat kanalizaci, protože převážná většina majitelů “objektů” tak také učinila.
Pozadí k mému dotazu:
1) Myslí se těmi “objekty” jakákoliv nemovitost včetně pozemku či zahrady přes který by kanalizace vedla, k čemuž je také třeba souhlas majitele, a tedy třeba i podpis pana Motyčky, aby (podle všeho) mohla kanalizace vést přes jeho “objekt”, tedy pozemek, aby mohl mít kanalizaci i pan Pavel Lenoch, který ovšem (podle všeho) smlouvu nepodepsal, čimž o ní neprojevil zájem? Týká se tato bilance (23 x 7) i domu č. p. 17, jehož majitel pan Košnar bohužel v loňském roce již zemřel?; Týká se tato bilance (23 x 7) i domu č.p. 37 rodiny Janů a čp. 25 (“chaloupky” za kravínem)? Pokud počítáme správně, v Mladočově je 39 nemovitostí (domů) s číslem popisným, nikoliv 30, jak vyplývá z kalkulace v emailu. Pokud majitelé 23 z nich podepsalo, pak je to “optimistických” 59 %. Proč nejsou v kalkulaci zahrnuty všechny domy s č.p.? Zbývající domy s č.p. už neexistují, nebo se počítá s jejich demolicí kvůli nepříznivému demografickému vývoji?
2) Povolení ke stavbě podepsáním smlouvy se přesto může lišit od reálného počtu majitelů domů, kteří si přejí svou nemovitost na kanalizaci připojit (podepsaním smlouvy jen mohli umožnit jiným, aby ji měli), nebo od reálného aktuálního počtu občanů, kteří si kanalizaci v osadě vůbec přejí (což by ukázalo jedině referendum či formální anketa); nemluvě o “čistotě” legitimity některých smluv, u nichž podpisy mohly být získány od občanů osobně mezi dveřmi za možné tísně dané:
a) Zprávou, že když by majitel nepodepsal nyní “za neopakovatelné a výhodné nabídky” (inspekční šachta s možností připojení) a kanalizace se později realizovala, měl by s případným připojením podle všeho větší výdaje.
b) Zprávou s jistým sociálním nátlakem, jak sám pan místostarosta na ustavující schůzi doznal, že všichni už jsou pro, až na pár křiklounů. A Rejman nepříjde, ale chce ji, což je formulace od pana starosty, kterou mi osobně Mirek dementoval a přál si, abych to také zveřejnila na mladocov.cz.
c) Stanovisky z první “informační” schůzky pro Mladočováky, že odvoz splašek na komunální ČOV by stál okolo 60,000 Kč. Atd.
3) Zdá se nám i tak, že vedení obce se pro kanalizaci v Mladočově prostě rozhodlo ve své vizi již předem, a to již dříve, aniž by hledalo jiná decentralizovaná, ekonomičtější či vzhledem k možnému zadržování vody v krajině ekologičtější řešení, než je zakázka, která je u takto malých obcí výhodná především pro stavební firmy.
4) Před několika lety jsem totiž volala panu starostovi a ptala se ho na stavbu kanalizace, odpověděl optimisticky, že je to otázka horizontu asi 4 let, kdy tu ta kanalizace bude. Tehdy jsem se nad její smysluplnosti nezamýšlela. Možná odpověděl to, co si myslel, že chci slyšet, nebo to, co o tom věděl či co již plánoval(i), nebo co si v této souvislosti sám přál.
5) Při zpětném pohledu se mi to vše okolo kanalizace v Mladočově proto jeví jako “divadlo” – snaha o jakous takous legitimizaci projektu k. od občanů Mladočova, kteří o ní nemohou rozhodnout ani v referendu; ekologickém projektu, o kterém vedení obce už dávno ví, že pro něho udělá maximum, aby se realizoval jediným možným způsobem. Jistý nezanedbatelný podíl občanů v malé osadě Mladočov, který je připojen k hlavní střediskové osadě, je tak možná šikanován zájmy větší vesnice – to aby se “zájmy obce” netříštily.
Jen ještě opakuju pro jasnost a otevřenost vůči občanům a aby nedošlo k nedorozumnění, že podtržená hlavička nahoře je název jednoho bodu programu schůze. Věřím, že takto budou všichni občané rozumět, o čem se bude diskutovat, aby to nebylo zbytečně schováno pod vágním a obecným bodem “Požadavky či dotazy Věry Dudmanové”.
S pozdravem za vyřízení děkuje,
Věra Dudmanová
Mladočov, 19.1.2015
————————————
Obecní úřad – Zastupitelstvo obce
Poříčí u Litomyšle
Dotaz na tlakovou kanalizaci v Mladočově
Vážený pane starosto,
prosím o prodiskutování následující otázky níže a aby tato byla zařazena jako jeden samostatný bod na program schůze Zastupitelstva.
Předpokládám, že projekt na kanalizaci v Mladočově po získání podpisů na smlouvu mezi obcí coby stavitelem a majiteli nemovitostí již musí mít finální podobu (zejména její trasa), a že, pokud tomu rozumím, byla předána na stavební úřad v Litomyšli. Z projektu by mělo být zřejmé, zda se některých nemovitostí bude týkat nutnost použít tlakové čerpadlo. Které konkrétní nemovitosti v Mladočově, které mají zájem o kanalizaci, by musely mít tlakové čerpadlo?
Jen ještě opakuju pro jasnost a otevřenost vůči občanům a aby nedošlo k nedorozumnění, že podtržená hlavička nahoře je název jednoho bodu programu schůze. Věřím, že takto budou všichni občané rozumět, o čem se bude diskutovat, aby to nebylo zbytečně schováno pod vágním a obecným bodem “Požadavky či dotazy Věry Dudmanové”.
S pozdravem za vyřízení děkuje,
Věra Dudmanová
Mladočov, 19.1.2015