Adresováno na: Zastupitelstvo obce Poříčí u Litomyšle , 570 01 Poříčí u Litomyšle
V Mladočově, 4.4. 2014
Žádost o rezignaci místostarosty Pavla Boštíka
Po ostudném chování pana místostarosty Pavla Boštíka včera večer 3.4.2014 na sousedské schůzce Mladočováků, konané v budově bývalé školy, kde se sousedé svobodně setkali, aby si vyslechli další informace, které nebyly prezentované vedením obce na poslední schůzce v Kulturním domě v Poříčí před čtrnácti dny, žádáme pana Pavla Boštíka o rezignaci na svou funkci zastupitele obce Poříčí u Litomyšle. Kromě toho, pokud kterýkoliv z členů zastupitelstva věděl o jeho záměru na naši schůzi přijít a násilím si svou přítomnost vynutit a neučinili nic, aby ho od tohoto záměru odradili, a nepovažovali za rozumné nás o tom spravit a informovat nás o jeho úmyslu vážně narušit naše práva na poklidnou schůzku sousedů s tím, že si můžeme pozvat, koho uznáme za vhodné, abychom se konstruktivně podělili o informace v rámci našich zájmů, pak požadujeme, aby i tito členové zastupitelstva rezignovali coby spoluviníci na jednání pana Pavla Boštíka. Naše důvěra v pana místostarostu Pana Boštíka, potažmo zbytku celého Zastupitelstva, ačkoliv čekáme na jehoodpověďstran jeho vědomí o záměru pana Boštíka, je otřesena. Jsme hluboce znepokojeni, otřáslo to důvěrou v jakýkoliv politický postup či svobodu mezi lidmi v Mladočově, bez této důvěry jednání pana místostarosty si nelze vykládat jinak než “tyranská ruka kontroly obce.”
Bylo učiněno jasným členy osady Mladočova ve čteném dopise na schůzi dne 26.3.2014, že pozvání na schůzi ve škole v Mladočově neplatí pro pana starostu, pana místostarostu a ostatní členy Zastupitelstva (František Bartoš, Pavel Boštík, Jiří Rosypal, Vojtěch Faltys, Lucie Lněničková, Vlastimil Vostřel, Ing. arch. Radim Bárta, Ing. Petr Faltys, Jiří Bartoš ). Co nejzdvořiteli jsme informovali Zastupitelstvo, že nejsou zváni a jejich přítomnost není žádoucí a že si nepřejeme je obírat o volný čas a že všechny informace ze schůze ve škole budou sdíleny s veřejností na stránkách www.mladocov.cz Tato zpráva se setkala s prudce nepříznivou reakcí Zastupitelstva a bylo třeba mu verbálně sdělit to, co již bylo zdvořile uvedeno písemně – že nikdo ze Zastupitelstva není na schůzi sousedů v Mladočově vítán, co je něco, o čemž jsme si nemysleli, že to bude nutné, že to pochopí a budou respektovat. Navíc jsme na našich stránkách dále uvedli, že žádná informace, která padla na schůzi nebude zadržena, ale naopak – nabízeli jsme i podobné setkání pro občany Poříčí u Litomyšle, pokud si to někdo bude přát, pokud i oni mají starosti ohledně kanalizace, že celá událost bude nahrána a umístěna na mladocov.cz, aby byla dostupná všem. Pan Boštík byl spolu s ostatními členy Zastupitelstva přítomen, nepadlo slovo o žádném zákonu, že kdokoliv ze zastupitelstva si může vynutit svou přítomnost na sousedské schůzi, která se týkala různých přístupů k otázce kanalizace a osobních obav, které z ní máme, neboť je to projekt, který by nás zasáhl všechny. Dokonce ani kdybychom neměli dobrou vůli a nechtěli ze schůze později nic sdílet, nejsme si vědomi žádného zákona, který by bránil sousedům se setkat a naopak opravňoval členu Zastupitelstva si dělat nároky na svou přítomnost na takové schůzi.
K čemu došlo? Po týdnu pečlivé přípravy a organizování těch z nás, kteří si dělají s kanalizaci starosti, zařizovali přítomnost hostů z řad významných osobností a odborníků ve svých oborech, věnovali úsilí přípravě prezentace, aby se podělili o všechny detaily a informace, poté, co jsme dali jasně najevo, že schůzka je pouze pro sousedy z Mladočova, dostavil se na ní pan Pavel Boštík, snad doufal, že si jeho přítomnosti ani nevšimneme, protože nás po svém příchodu neoslovil, svůj příchod neoznámil a ani slušně nepožádal, zda bude v pořádku, když si mezi nás přisedne. Pan Pavel Boštíkbyl požádán, aby schůzi opustil, protože nebyl pozván a v Mladočově nežije. Přes tuto výzvu odejít odmítl s tím, ať svým hlasováním o tom rozhodnou ostatní přítomní. Coby organizátoři akce jsme to nepovažovali za nutné, protože šlo o hrubého nevítaného vetřelce a přáli si, aby místnost opustil. Se záměrem vyvést ho ze schůze a podat mu aktovku, aniž by došlo k jakémukoliv kontaktu, jeho agresivní reakce k fyzickému kontaktu vedla a okamžitá přítomnost jeho bratrů byla natolik silná, že jsme ustoupili, aby nedošlo k žádnému fyzickému napadení. Jediná věc, která nám zbývala, bylo zavolat buď policii nebo raději volit lidový proces hlasování (vůle sousedů z Mladočova) o jeho právu zůstat či odejít. Hlasovalo se s tím výsledkem, že 13 sousedů si přálo jeho odchod coby nevítaného nepřátelského člověka, což dělalo jasnou většinu. I přesto pan Pavel Boštík odmítl odejít. To jsme již přišli o 20 minut našeho času a nepřáli jsme si kvůli němu schůzi rozpustit a nenabídnout našim sousedům program, kvůli kterému přišli, na čemž mu stejně, jako byl zřejmé, nezáleželo, jelikož stále seděl. I přes přítomnost nevítaného hosta jsme prezentaci zahájili a požádali ho, aby alespoň zůstal ticho a nepokoušel se o další slovní vyrušování naší schůze, o což se několikrát pokoušel, musel být umlčen, třebaže protestoval, že toto není demokracie, což je pro nás vzhledem k jeho chování na zahájení této schůze a pozici, jakou kdy zastával v minulých letech v obci, šokem a vážnou obavou o svobodu lidí.Všechny tyto aktivity jsou nahrány a již zpracováváme video ze schůze, jak bylo našim záměrem učinit od zahájení prezentace.
Na základě výše zmíněných faktů a velkého počtu svědků této události, žádáme o rezignaci pana Pavla Boštíka na jeho členství v Zastupitelstvu, jak je uvedeno v názvu věci. Žádáme o vyhlášení naléhavého zasedání obecního Zastupitelstva, které bude muset být oznámeno několik dnů dopředu.
Děkujeme Vám za přečtení tohoto dopisu a že tuto záležitost berete vážně, věříme, že svými činy nastolíte důvěru občanů Mladočova v obecní Zastupitelstvo, které bylo lidmi koneckonců zvoleno.
S pozdravem
za ustarané občany Mladočova
Věra Dudmanová
—————————————–
Malá upřesňující sonda do historie pro čtenáře blogu:
Že se dějiny či určité situace a vzorce chování mohou opakovat, svědčí i text pana Františka Kučery v publikaci o obci Poříčí u Litomyšle, Zrnětín, Mladočov. Je v ní pasáž o osudech budovy školy a areálu u ní. Ta škola má relativně dlouhou tradici, byla původně dřevěná, pomáhala udržovat český jazyk na venkově, po mnoha letech (184) byla v roce 1977 uzavřena i přes protesty rodičů. Jak už to bývá, kvůli snižujícímu se počtu žáků je občas potřeba školy zavřít. (Takových bylo a bude jistě v republice hodně a nemohou o tom rozhodovat vždy jen rodiče.) Snad v tuto chvíli rodiče či prarodiče i školy někde protestují proti tomu, že je naopak ve třídě dětí hodně a hledají v době demokracie pro své dítě jinou školu či jiné řešení.
Pan Kučera píše:
Významnou udalosti uplynuleho desetileti je znovuziskani arealu byvale skoly v Mladocove. Podle zakonnych uprav z pocatku 90. let mela obec pravo prevzit tento objekt do sveho vlastnictvi a vyuzivat jej podle svych predstav. Dosavadni uzivatel DDM Svitavy vsak veskere pokusy o jednani komplikoval a nehodlal se vzdat objektu dobrovolne. (Kvůli postavenému bazénu a chatkám…)
Proto byla cela zalezitost podstoupena Okresnimu soudu ve Svitavach. Ten rozhodl, ze cely objekt vcetne chatek a bazenu je majetkem obce. Zalovany, tedy Ceska republika – Skolsky urad Svitavy se proti tomuto rozsudku odvolal ke Krajskemu soudu v Hradci Kralove. Ten situaci prehodnotil a priznal zalovane strane pravo na odvoz 20 chatek.
Obec se vsak s touto situaci nesmirila a postoupila celou zalezitost Nejvyssimu soudu Ceske republiky. Nejvyssi soud oba rozsudky zrusil a celou zalezitost vratil na uroven okresniho soudu.
Posledni rozsudek teto kauzy vynesl Okresni soud ve Svitavach, ktery vedle potvrzeni prava obce na cely areal skoly rozhodl i o uhrazeni skody, ktera obci vznikla po dobu neopravneneho uzivani objektu ze strany DDM.
Tento prvni soudni spor obnovene obce trval od dubna 1995 do cervence 1997. OBEC VŠAK NEČEKALA NA JEHO UKONČENÍ, ALE JIŽ BRZY PO JEHO ZAHÁJENÍ OBJEKT OBSADILA...”
Velice fandím naší obci, ale tady je vidět, že již tehdejší vedení obce (kdopak v něm asi již tehdy byl?), jakkoliv mohlo být později oficiálně podle soudu v právu, nemělo v úmyslu počkat, až soud rozhodne, a neváhalo svévolně “objekt obsadit”.
Bývalá paní správcová (Krejčí) tohoto objektu v době zahájení soudního sporu mi dokonce přiznala, že tehdejší vedení obce lhalo ve Svitavách a oznámilo jim, že klíče jim sama dobrovolně předala, což prý nebyla pravda, navíc by tím porušila své povinnosti správce, což mohlo mít pro ní nepříznivé následky, také se musela “z toho, co neudělala” zpovídat a celá situace byla pro ní velmi nepříjemná.
Další “maličkost” (ale podle mně dost důležitá), která v publikaci chybí, je ta, že ve skutečnosti údajně po všech bojích o vlastnictví školy a celého areálu a po tom, co ji “obec” hned následující rok rekonstruovala, školu chtěla prodat! Celý boj přitom vypadal (a v publikaci obce vypadá) jako boj nejen o majetek, ale i o určité kulturní tradiční dědictví obce, které jí vždy patřilo. Zaráží mě proto kritika toho, že škola se v roce 1977 uzavřela a přitom nikomu nevadí (a publikace se o tom vůbec nezmiňuje), že obec měla v úmyslu školu jednou pro vždy prodat! Bez diskuse s občany. Byla to nakonec ona bývalá paní správcová zařízení, která údajně obešla z vlastní iniciativy své spoluobčany v Mladočově, kteří ji ochotně a tiše dávali své podpisy proti prodeji školy.
Jen díky této statečné ženě zůstala škola majetkem obce a nebyla navždy předána do soukromých rukou. Děkujeme.