Vesnice Mladocov

(Audionahrávka a pod ní video, které se možná ještě teprve nahrává)

Od 32. minuty videa níže hovoří pan Ing. arch. Petr Hájek (též vystřiženo zvlášť  pod 1. videozáznamem)

 

Bonus materiál (nevítaný host)

 

 

Zdravím všechny sousedy,

níže kopíruji kopii textu, který jsem měla připravený na čtvrteční schůzku Mladočovaků.

PROGRAM SCHŮZE OBYVATEL OSADY MLADOČOV SVOLANÉ NA DEN 3. 4. 2014

 ČÁST I.:

Přivítání sousedů a hostů (Obzvlášť děkujeme za účast na schůzi členům nejstaršího rodu v Mladočově -Krejčích, kterým u této příležitosti vzdáváme i hold, protože letos slaví přesně 300 let na gruntě od r. 1714, kdy ho vlastnil jejich předek Matěj Bárta, navíc stále hospodaří!; Hosté: Ing. arch. Petr Hájek a Mgr. Eva Kodymová

Profil hostů:

Ing. arch. Petr Hájek:

-Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze

-25 let praxe převážně ve vlastním atelieru, práce na soukromých projektech i velkých státních zakázkách

Ve své praxi se opakovaně setkával s nečestným jednáním a nesmyslnými postupy, které několikanásobně prodražovaly stavbu, aniž by učinily kohokoliv šťastným.

– vystoupil z Komory architektů a projektuje podle vlastního svědomí

Mgr. Eva Kodymová: etnoložka, sociální antropoložka, bývalá Místopředsedkyně krajské Strany zelených Pardubického kraje, v roce 2012 s Martinem Bursíkem, Jiří Korešem kandidovala na post předsedy Strany Zelených, přičemž předsedou zůstal Pavel Liška. Zná dějiny tohoto regionu a v problematice vod se vyzná už jen proto, že řadu let asistovala svému otci, který se podílel jako vodohospodář na projektu kanálu La Manche.

 

1.Vymezení problematických okruhů pro osadu Mladočov

2. Zákony o nakládaní se splaškami, jejich interpretace a překlad do mladočovštiny

3. Slovo pro hosty

Více na: mladocov.cz + rádio Mladočov 107,5 FM

 

1. Vymezení problematických okruhů pro osadu Mladočov

a) Kanalizace: je třeba v klidu podávat či získat ucelené, nezkreslené, kompletní a přesné informace, porozumět jim a teprve potom zjišťovat vůli obyvatel. Zabýváme se tím trochu víc, proto jen nabízíme další informace, každý nese jinak zodpovědnost za své rozhodnutí.

b) Věci osadní, které překračují otázku kanalizace…Osadní výbor

Osadní výbory upravuje zákon o obcích číslo 128/2000 Sb. §120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní výbory (dále jen “osadní výbor”). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.

§121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

Dále: §117 (4)Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).

 

2) Zákony o nakládaní se splaškami, jejich interpretace a překlad do mladočovštiny

a) Kanalizace ano, nebo ne v kontextu Mladočova? Odpovědi na náš dopis níže. (Viz dopis nám adresovaný od pana zastupitele Ing. arch.. Radima Bárty, jeho plné znění zde. Za tento dopis děkujeme. Děkujeme i za jeho poznatky osobnějšího charakteru, seznamte se s ním.)

Kolik by stála kanalizace: Nevíme, kolik co bude stát. ( Ing. arch. R. Bárta: Obec zatím nezná náklady, není jisté, zda bude možné získat dotaci, zda se obec zadluží …)

Jaká je životnost celého systému: Životnost je různá pro jednotlivé části a zařízení, záleží také na skryté kvalitě konstrukcí, což není nic neobvyklého. Něco vydrží měsíc (nekvalitní čerpadlo), něco sto let (kvalitní beton). Většinou se nedá předpokládat průměrná větší životnost než 25 let. Dožije technologie, změní se legislativa, změní se technické i technologické možnosti – jak už to v životě chodí.

Jaká je kapacita čističky: Čistička je vybudována pro cca 250 ekvivalentních obyvatel (EO), současné zatížení činí cca 215-220 EO, tedy lze připojit cca 30-35 EO bez jakýchkoliv úprav čističky (tj. cca 80 obyvatel připojených), navýšení dalších cca 20% kapacity lze získat intenzifikací čistícího procesu, nebo se rozšíří zařízení o další komoru a tím získá dostatečná čistící kapacita pro celou obec. Mnohé nám napoví vyhodnocení zkušebního provozu. (Komentář Neila (překlad z en): “Ptám se jen, zda je zodpovědné testovat, což implikuje možnosti selhání ve fungujícím zařízení, kde selhání má skutečný enviromentální dopad na Desinku, ve které jsou nyní krabi? Když jsou domy už napojeny a není snadné či levné je odpojit (předělat zpět na septiky, odpojit tábor Heuréka?), kdyby snad došlo při zkušebním provozu k selhání, nebo pokud by to nevyšlo co do časového plánu, aby se to rychle autorizovalo nebo naplánovalo, koupila a postavila se doplňující komora, aby vyhověla potřebné kapacitě (odhaduju 6 měsíců, možná jsem optimistický) Pochopil jsem, že když se navrh jakýkoliv systém a testoval v laboratorních (testovacích) podmínkách, jsou sesbírané parametry fungování a data, která se pak při instalaci využívají. Taková čísla a zkušenosti by již měla být zdokumentována a podle nich se potom postupuje (řídí)…?”

 Ke kritice kořenových čističek: jde o neobjektivní zaujaté prohlášení, existují fungující kořenové čističky a naopak přibývá případů, kdy se kanalizace nepovedla, např. http://ostrava.idnes.cz/nova-kanalizace-v-klimkovicich-na-stovkach-mist-propousti-vodu-pss-/ostrava-zpravy.aspx?c=A131014_1988095_ostrava-zpravy_jog

(Cit.: ...nové potrubí je hluboko, netěsní a tlačí se do něj spodní voda, která zvýšila částku za stočné. “Najali jsme kvůli tomu dalšího zaměstnance, což znamená náklady navíc. Ten celou kanalizaci prozkoumal kamerou a zjistil asi 400 závad; Průšvih je totiž o to větší, že město opakovaně zvýšilo daň z nemovitosti a za vybrané peníze nechalo po dokončení kanalizace vyasfaltovat silnice.)

 b)Rekapitulace zákonů

1) Zákon číslo 565/1990 Sb. o místních poplatcích, obci umožňuje vybírat tzv. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (par. 10 c zákona).

—————————————————————————-

Co to znamená možností jeho připojení? Předmětem zpoplatnění je zhodnocení stavebního pozemku, tj. rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na stavbu vodovodu a kanalizace a ceny stavebního pozemku s možností takového připojení. Účelem tohoto místního poplatku je získání části nákladů, které obci vzniknou v souvislosti s investicemi na vybudování infrastruktury konkrétně na vybudování vodovodu a kanalizace v obci. Poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po 1. lednu 2002. Podmínkou je, aby tato infrastruktura byla vybudována obcí jako stavebníkem, a.j. pro obec jako stavebníka bylo vydáno stavební povolení.

 

2) V ustanovení § 3 odst. 8. je stanoveno, že„obecní úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné“.

————————————————————————

Právní komise SOVAK tvrdí, že jde o ustanovení velmi stručné a přináší celou řadu výkladových problémů.……Dále se v papírech, které jsem elektronicky obdržela z poradny, nachází věta, že nelze přehlédnout, že úřad má možnost a nikoliv povinnost připojení nařídit. Ona slova “může rozhodnout” dávají úřadu široké pole pro správní uvážení. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že jakákoliv správní úvaha nesmí přerůst do správní svévole, tedy musí být přezkoumatelná, opírající se o objektivní věcnou argumentaci....

Povinnost může být nařízená a může se na to jít dvěma způsoby:

1) Použít stavební zákonač. 183/ 2006, paragraf 137. Stavební úřad by nám nařídil úpravy k zajištění účinného dovádění a zneškodňování odpadních vod a řádně toto nařízení odůvodnit…..jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravypodle paragrafu 137 odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly. Z tohoto důvodu se domníváme, že tato cesta bude v praxi užívána zřídkakdy.

Kořeny iniciování stavby čističky: Naši otázkou je, zda osada či obec, která ze zákona nemusí budovat kanalizaci, by neměla prokazatelně a významně ohrožovat životní prostředí, aby se odůvodnilo budování kanalizace a naopak prokazatelně odůvodnit, jak se jejím vybudováním významně životní prostředí zlepšilo, aby se měřilo všem stejným metrem, aby byl rovny pristup..

Pan Ing. Bárta dále píše: Naše obec jako celek nemá ze zákona povinnost řešit čištění odpadních vod, to bylo již vícekrát jasně řečeno. V minulosti však docházelo a stále občas dochází na některých veřejných i soukromých nemovitostech k nepovolenému a neúměrnému znečišťování životního prostředí splaškovými vodami. Obec proto zajistila vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod pro nejzatíženější lokality, a to za cenu velmi výhodnou, cca 86400,-Kč/ ekvivalentní osobu (celkové náklady cca 19 mil.Kč, 220 ekvival. obyvatel). Obec tedy dala přednost vyřešení problému jako takovému před sankciováním jednotlivých znečišťovatelů a obtížným, často i nepříjemným vymáháním nápravy. Zkrátka vyspělá civilizace s sebou nese i finanční náklady.

Jen podotýkám, že takový přístup obce jednoznačně pozvedá kvalitu životního prostředí jako celku a činí obec atraktivní právě pro komfort technické vybavenosti: zajištění čištění odpadních vod, zajištění pitné vody zveřejného vodovodu, plynu na vytápění, připravované kabelové rozvody NN = odstranění vrchního vedení; zájem o prodej stavebních parcel v naší obci je toho jasným dokladem.

1. Zdokumentovala oficiálně obec svou činnost ohledně jednání a identifikace jednotlivých znečišťovatelů a jejich prokazatelné a významné znečišťování životního prostředí? Jsou o tom doklady? Ospravedlňuje to případně dostatečně paušalizované řešení a “ukáznění” těch, kteří prostředí prokazatelně významně nepoškozovali? V čem je společnost vyspělá, když pomocí peněz a průmyslového řešení splašků zamaskuje nevyspělost některých jedinců na venkově? Je možná vyspělá tak, jak vyspělý je nejméně vyspělý jedinec.
2. Použít jako důkaz toho, že se díky kanalizaci zlepšilo životní prostředí jako celku a s ním souvisejícím komfortem např. zvýšeným zájmem o prodej stavebních parcel, podle nás není vůbec na místě. Rozlišujme mezi zlepšením přírodního prostředí a zlepšením tzv. životní úrovně v rámci určitého životního způsobu jedinců (daného i životní filosofií, vírou či světonázorem).

a) Jak se zlepší životní prostředí starousedlíka, když mu “kvůli údajnému zlepšení životního prostředí a komfortu spojeného s kanalizací” narostou před domem další novostavby? CO se mu tím zlepší? Kdyby mu tam vyrůstal nový park (duby, kaštany či vodní plocha s vodním ptactvem a rybami, tak možná ano, nebo jen louka. Snad se mu zlepší sociální život, pokud majitelem nového domu je třeba jeho příbuzný.

b) Jak se zlepší životní prostředí stavbou nových domů na stavebních parcelách?

Stavbou nových domů se životní prostřední přímo nezlepší. Jejich stavba samotná něco přírodu stojí. Ať už materiál, zabetonování zelené plochy či životní styl jejich obyvatel, kteří musejí dojíždět z těchto domů do práce autem, což by možná ve městě nemuseli. Pokud z pouště (původního Poříčí) uděláme krásný prales (po zavedení kanalizace) a v něm vykolíkujeme parcely, vybetonujeme a postavíme nové domy “z lásky k přírodě a ke krásnému životnímu prostředí”, sociální ekologové to nazývají predátorský luxus. Nemáme nic proti novým domům a novým šťastných usedlíkům. Nelze však přijmout argument, že se kanalizací a s ní související novovýstavbou zlepší životní prostředí. Určitě ve městech, kde je vysoká hustota obyvatel a je to vyžadováno zákonem, o kterém není třeba pochybovat.

c) Spočívá zlepšení životního prostředí spočívá v “rozvoji” obce? Jak a kam se rozvíjí? Kolik je třeba postavit ještě domů, aby se obec rozvinula a zlepšilo životní prostředí? Až by nebyla vesnicí, ale městem? Jde opět jistě o přiměřenou míru rozvoje a zdravou organičnost rozvoje, který může spočívat v tom, že zde nebudou prázdné, již dávno postavené domy a že z času na čas si dům postaví někdo, kdo tu má rodinu, domov, kořeny, předky (na rodinném pozemku). Určitě jsou i jiné důvody, proč obec vítá nové domy, jedním z nich je příjem do rozpočtu dle počtu usedlíků.

Jsme rádi, že nemusíme reagovat na původní plán jiné obce dofinancovat stavbu kanalizace vykázením obecního lesa (zintenzivněním těžby).

2) Použít § 3 odst. 8

Toto přímé uložení povinnosti je výslovně a konkrétně zakotveno v zákoně, zohledňuje pouze technickou možnostpřipojení, ačkoliv samozřejmě při neúměrných ekonomických nákladech(to je relativní, jde o pootevřená dvířka pro Franty Šoltýse apod.? Čím se měří? Počtem metrů nebo výši příjmu rodiny, nebo subjektivním pocitem majitele nemovitosti?)by uložení povinnosti bylo sporné. V praxi by to zřejmě byla rovněž sporná a špatně odůvodnitelná i možnost uložení této povinnosti v případě řádně povolené a vyvážené žumpy, povolené ČOV či septiku. V případě nesplnění uložené povinnosti není možnost sankce. V úvahu by připadal výkon správního rozhodnutí – exekuce ukládáním donucovacích pokut (až do výše 100 000 Kč). Jinak lze pokutovat za opakované nepovolené vypouštění odpadních vod (v případě přetékání žumpy).

Pokud dohoda nebude možná, může být využito správní řízení podle § 3 odst. 8. Nicméně je třeba počítat s tím, že dosažení nenapadnutelného rozhodnutí se může vléci, neboť proti správnímu rozhodnutí lze podat odvolání a následně ještě může být napadeno návrhem podle soudního řádu správního (tj. správní žalobou), popř. rozsudek soudu může být napaden kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Takže jaké jsou další alternativy bylo zmíněno výše:

Řádně povolené a vyvážené žumpy, povolené ČOV (nebo domov. čistírna s nádrží na vyčištěnou vodu) či septiky

Ty žumpy či septiky (pokud nejsou jejich obsahy přestárlé) se mohou vyvážet spíš na velké ČOV, protože menší by mohly mít problémy se zpracováním kalu (snad ne svrchní části), nebo vyvážet na zemědělské pozemky za přesně daných podmínek dle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění a dalších zvláštních předpisů na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, a poté objednat oprávněnou osobu dle zákona o odpadech (povolení dle par. 14), která septik vyčistí od kalu (odpadu), který zklikviduje příp. využije zákona o odpadech. Zde upozorňuji, že fyzická osoba se nemůže stát původcem odpadu, tím je oprávněná osoba dle zákona o odpadech, která septik od kalu vyčistí. (Takže pak už za to, co se s tím stalo, neodpovídáme, ale hlavní je mít doklady o vývozech od oprávněných osob pro případ kontroly)

Jinak to zemědělské družstvo by to mohlo vyvážet za použití více méně selského:

a) nevyvážet na louky a pastviny (onemocnění tasemnicí)

b) nevyvážet v zimním období, resp. na zmrzlé pozemky

c) nevyvážet na rizikové pozemky týkající se podzemních či povrchových vod

d) nevyvážet opakovaně na stejné místo

e) vyvážet bez jakékoliv evidence

f) vyvážet bez zapravení do půdy do 48 hodin

Vyvážení na pozemky by mělo správně probíhat po sklizených technických plodinách (např. obiloviny, řepka …) během 1 – 2 dní na celistvý lán. Tímto bude zaručeno rovnoměrné hnojení pozemku (šachovnicovým způsobem) při zachování náležité hnojivé dávky (z analýzy vzorku a jeho sušiny lze stanovit výpočtem). Vhodnost pozemku z hlediska rizik vůči podzemním vodám určí hydrogeolog. Do 24 hodin budou odpadní vody zapraveny do půdy v rámci podmítání. Uvedený způsob likvidace odpadních vod a kalů je pro zemědělce po technické a organizační stránce přijatelný…Pokud se týče ekonomiky – občan zaplatí přijatelný peníz za odvoz a zemědělcům se poplatky za vyvážení vyplatí.

Dodatek: Po rozhovoru s panem Václavem Severou zrostlinné výroby ze ZD Dolní Újezd, lzekonstatovat, že podle něho v podstatě platí výše zmíněné (není to rozhodně nelegální, oni také znají své zákony), určitě je možné se i do budoucna s nimi (potažmo pobočkami) prý domluvit + pokud by to nemohli rozvést ihned (zima apod.), i tak prý to vezmou a smíchají s jejich kejdou, kde prý probíhají ještě další procesy.

Žumpa by měla být alespoň jednou ročně vyvezena. A nezáleží na tom, že jste ji třeba za ten rok nestačili naplnit. Biologické pochody, které v žumpě jsou, by mohly být dlouhodobě velmi nebezpečné. … Jednou za čas je také dobré žumpu vyčistit. Po vysátí žumpu vymyjte tlakovou vodou, znovu vysajte a případně znovu vystříkejte koncentrátem vody se Savem (opravdu?). Tento postup se také hodí, pokud jste zrušili starou žumpu, kterou předěláváte na jímku pro dešťovou vodu.

Domovní čistírna se zásobní nádrží na vyčistěnou vodu (vyhnívací nádrž s bakteriemi) na zálivku a jak si stojí v legislativě.

Pokud máme ČOV, jsme provozovateli vodního díla, ALE pokud bychom měli tuto vyhnívací domovní čistírnu s bakteriemi třeba s další jímkou (či malou kořenovkou) na vyčištěnou vodu, tak: tato varianta předkládá další využití odpadní vody, obvykle k zálivce.

A to se hodí, protože je třeba šetřit vodou, což souvisí s ochranou přírody jako takové:

Viz polemika V. Klaus: Co je ohroženo – klima, nebo svoboda? vs. V. Cílek: (parafráze) Obojí. Když není voda, nemám “svobodu” se osprchovat 2 x denně.

Co když nebude ve studni dost vody?

Nebo se voda jako taková podraží?

Spotřeba se nařízením omezí ?

Možnosti dalšího využití vyčištěné odpadní vody závisí na stupni jejího vyčištění. V zásadě platí, že technicky je dnes možné vodu vyčistit tak, že ji lze použít zpět v domácnosti jako “vodu užitkovou”. Toto řešení má velkou výhodu v tom, že se podstatně zjednodušuje legislativa. Znamená to, že pokud je voda vyčištěna a následně použita k zálivce pozemků ať zemědělských či okrasných, nejde o zasakování do podzemních vod, protože se předpokládá, že voda bude 100 % využita rostlinami v orniční vrstvě. NEJEDNÁ SE TEDY O VODNÍ DÍLO.Je samozřejmé, že na využití předčištěné vody k zálivce jsou odlišné názory u různých úředníků. Aby se do dané problematiky vnesl pořádek, musela se sejít výkladová komise právníků k Vodnímu zákonu a zaujmout jednoznačné stanovisko. Znamená to z hlediska vodního zákona, že pokud nedochází k zasakování předčištěných odpadních vod do vod podzemních a vody jsou jímány za účelem dalšího využití, nejedná se o vodní dílo. Zároveň platí z hlediska stavebního zákona, pokud jsou pochybnosti, zda daná stavba (ČOV se žumpou) je vodním dílem či nikoliv, rozhoduje stanovisko vodoprávního úřadu. Konkrétně to znamená, že pokud vodoprávní úřad rozhodne, že čistírna se žumpou je vodním dílem, platí jeho rozhodnutí, ale občan se může důvodně ptát daného vodoprávního úřadu, z jakého důvodu zaujímá jiné stanovisko, i když na to má ze zákona právo, než výkladová komise právníků. Pokud se jedná o novostavbu nebo podstatnou rekonstrukci na základě stavebního povolení, musí prokázat způsob likvidace odpadních vod. Může použít všechny tři výše popsané možnosti, tj. žumpu na vyvážení, čistírnu odpadních vod napojenou na vodoteč, nebo čistírnu se zasakováním odpadních vod do vod podzemních nebo variantu čistírnu s dalším využitím vyčištěné vody.

Slovo pro hosty:

Ing. arch. Petr Hájek, Mgr. Eva Kodymová

P.s.

Dále níže rekapituluju: Jedno je ale jasné: zákony a různé pojmy jsou otevřené interpretaci a často se na věci neshodnou ani právníci).  Obecně mi z jedné právní poradny napsali, že:

…nejste jediní v republice, kteří toto řeší, či řešili, a budou zřejmě i řešit… Domnívám se logicky, že v tak malých obcích s několika desítkami obyvatel je nerozumné stavět za velké dotace veřejnou kanalizaci, když si každý občan může vyřešit likvidaci odpadních vod jiným způsobem, v souladu s platnou legislativou, a zřejmě i levněji. Je tedy na lidech, aby si propočítali ekonomické náklady a rozhodli se pro jednu z nabízených variant – domovní ČOV (včetně kořenových a těch, u kterých lze vyčištěné vody znovu využít na zálivku zahrady, či na WC apod…), septiky, či žumpy… každý dle svých možností…

Ale ještě jednou k těm zákonům:

Ráda bych upozornila na další zákon, o kterém jsme možná ještě nikdo neslyšeli (zbystřeme všichni, co chceme i nechceme kanalizaci). Jde o zákon číslo 565/1990 Sb. o místních poplatcích, obci umožňuje vybírat tzv. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (par. 10 c zákona).

Stavební pozemek je další ne tak úplně jasný pojem, ale myslí se tím obecně pozemek, na kterém už něco stojí, nebo by mohlo něco stát, nebo bude něco stát….

Na internetu jsme našla tento praktický dotaz na právníka (Cit. ):

Obecní úřad dostal dotaci na splaškovou kanalizaci , budovala se v r.2006 + v r.2007. Na stavebním úřadě mi bylo sděleno, že mám povinnost se připojit a přestat používat žumpu. Po dokončení kanalizace v r.2007 mi sdělili, že obec si ustanovila v obecní vyhlášce poplatek za připojení na splaškovou kanalizaci poplatek ve výši 25 000,-Kč nebo splátky nejnižší á 1000,-Kč za měsíc. Připojení na vlastním pozemku jsem si provedla na vlastní náklady. Obec financovala provedení kanalizace jen na hranici pozemku. Nemám zavedený vodovod, protože v této části obce není vybudovaný, tak mi počítají stočné dle vyhlášky. (Paušál za studnu a stočné za asi nošení vody do domu v kyblících, koupání v neckách, do kterých se vleze dospělý trpaslík, a vylévání vody pak do umyvadla, do kterého voda neteče…?)
Nikdy předtím se nezmínili o ceně 25 000,-Kč za připojení. Chci-li po obecním úřadě vystavení daňového dokladu na 25 000,-Kč, tak to odmítají.
Z daňového hlediska mají 25 000,-Kč jako příspěvek obci osvobozen od daně. Darovat částku 25 000, -Kč obci také nelze.
V jiných obcích udělají studii, kde vypočítají zvýšení ceny pozemku se zavedením splaškové kanalizace, a z tohoto pohledu sepíší smlouvu o smlouvě budoucí a stanoví jim cenu za připojení na splaškovou kanalizaci.
Nesouhlasím s tímto jednáním,nemohu za to, že byl překročen rozpočet na vybudování kanalizace, a proto obec požaduje po občanech doplatky.
Mám dotaz, zda se opravdu musím připojit na veřejnou kanalizaci, či zda si mohu na své náklady vybudovat čistírnu odpadních vod, která by částěčně vyřešila nedostatek vody ve studni v letních měsících a hlavně absenci vodovodního řadu. Tímto Vás prosím o vyjádření,zda je požadavek obecního úřadu oprávněný.

Odpověď právníka:

…obec nemá právo od Vás vybírat poplatek za připojení ke kanalizaci. Toto jí zákon neumožňuje. Avšak zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, obci umožňuje vybírat tzv. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (§ 10 c zákona o místních poplatcích). Z Vámi uvedeného jsem pochopila, že obce ve Vašem případě vybírá právě tento poplatek, což dle zákona může. K tomuto ještě mohu uvést, že sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností (§ 10 c odst. 3 zákona o místních poplatcích).

Ještě k větě o domovní čistírně od pana Bárty.: Velmi přesně tedy vím, zda zařízení funguje správně (ani moc, ani málo – pak nesmrdí), a kolik to stojí námahy i peněz, udržet čistírnu v řádném chodu. Myslím, že takovou zkušenost nemáte, ani tu historickou, ani tu dnešní, a tak si idealizujete své představy o věci.

Nevíme úplně přesně, co je myšleno tou “historickou” zkušeností, protože jde o příliš široký pojem zahrnující mnoho staletí (staré Římany?) Do takové zkušenosti můžeme spíš jen všichni nahlížet a poučovat se z ní. Pokud ale se má na mysli, že nemáme mnohaletou zkušenost se suchým záchodem, ručním praním ve vodě ze studny, jednoduchým životem, nebo naopak moderním vyhřívaným prkénkem od záchodu, se zvukem ptáčků s papučkami speciálními na záchod, na který by mohla být reklama, jako na “nejlepší místo v domě”, kdy člověk spláchne a “sejde z očí a sejde z mysli”, protože někde jinde se o to “správně” postarají, tak jde jen o domněnku autora textu. 

ČÁST II.: 

Referendum o kanalizaci pro osadu Mladočov

Starosta a zastupitelé na svém zasedání dne 27. 3. 2014 byli seznámení s dopisem adresovaným panu starostovi, v němž jsme žádali zda a kdy vyhlásí pan starosta z vlastní iniciativy referendum s otázkou zaměřenou na kanalizaci a zda se vyjádří k zahájení iniciativy na ustanovení osadního výboru v Mladočově. Obě tyto záležitosti podle jednacího řádu nemohly být oficiálně projednány a zodpovězeny, protože dopis nebyl představen dopředu, orazítkován a oficiálně přijat. Nicméně naše žádost jim byla dána na neformálně vědomí a mohla se setkat s kladnou odezvou bez podrobností, pouze s projevem dobré vůle, ukazující na zájem o to vzít otázky vážně a z vlastní iniciativy učinit další kroky. Protože se tak nestalo, zde sami představujeme pracovní verzi otázky na referendum o kanalizaci, jaké si přejeme, aby bylo formulováno za uvedení dalších informací, aby byla jasná interpretace otázky a výsledků referenda, aby každý, koho se to týká, porozumněl, co ve skutečnosti ANO nebo NE znamená.

ANO Rád bych, aby se pokračovalo s kanalizací.

NEV tuto chvíli nevidím potřebu po dalších nákladech obce či jednotlivce na kanalizaci, nevidím žádnou významnou škodu způsobovanou současným způsobem nakládání se splaškami v naší osadě. Nevylučuji zvážení kanalizace v budoucnosti, pokud se legálně neukáže, že tomu je jinak, nebo pokud zákon či požadavky na malé vesnice a řídká osídlení se v budoucnu nezmění. Jakoukoliv budoucí diskusi ohledně možnosti kanalizace si přeji vyústit do referenda, než bude učiněn další krok.

Hlasováním v referendu současně beru na vědomí:

1) Naše obec jako celek nemá ze zákona povinnost řešit čištění odpadních vod. Ve skutečnosti by měla být jasně doložena, zdokumentována prokazatelná a významná škoda a nevůle jednotlivců to řešit individuálně a nezájem o veřejnou diskusi. Když nikdo nezná svá práva a nemá čas na studium zákonů a jejich výklad, když je nám řečeno, že něco je pravda, rádi přijímáme nabízené řešení, což se zdá platit v tomto případě.

2) Zákon číslo 565/1990 Sb. o místních poplatcích, obci umožňuje vybírat tzv. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (par. 10 c zákona).

3) V ustanovení§ 3 odst. 8. je stanoveno, že„obecní úřad můžerozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné“ za použití stavebního zákonač. 183/ 2006, paragraf 137. Stavební úřad by nám nařídil úpravy k zajištění účinného dovádění a zneškodňování odpadních vod a řádně toto nařízení odůvodnit…..jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle paragrafu 137 odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly; nebo ustanovení § 3 odst. 8zohledňuje pouze technickou možnost připojení, a při neúměrných ekonomických nákladechby uložení povinnosti bylo sporné, stejně tak by byla rovněž sporná a špatně odůvodnitelná i možnost uložení této povinnosti v případě řádněpovolené a vyvážené žumpy, povolené ČOV či septiku.

 

4) Alternativou jsou řádně povolené a vyvážené žumpy, povolené ČOV či septiku, žumpy či septiky se mohou pravidelně vyvážet na velké ČOV nebo po dohodě se zemědělským družstvemvyvážet na zemědělské pozemky za přesně daných podmínek dle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění a dalších zvláštních předpisů na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

5) Podle občanského zákoníku nikdo nemá nic podepisovat v tísni a pod nátlakem. Tíseň je ekonomickým, sociálním, zdravotním a jiným stavem, který svojí existencí deformuje vůli jednajícího tak, že ho lze donutit k učinění právního úkonu, který by jinak neučinil.

6) Jiné projekty kanalizace v jiných obcích v okrese Svitavy byly občany aktivně zváženy a odmítnuty na základě podobných obav, které se ukázaly být reálné a platné u takto velké investice a zakázky a dotací pro malé obce.

7) Že ospravedlnění tak velkého projektu by vyžadovalo převládající většinu kladných hlasů v referendu (75 % hlasů), že taková většina si opravdu kanalizaci přeje za současného srozumění se s body výše, pak se s kanalizací bude postupovat dále.

——————————-

 

 

Toto znění s Vámi jsem tímto sdíleli, a budeme čekat na Vaše podněty a zpětnou vazbu, aby mohla vzniknout konečná verze formulace otázky. Posléze bychom individuálně oslovili své sousedy a požádali je o podpis, kterým by podpořili přání o vyhlášení referenda, což by pak bylo předáno Zastupitelstvu. Datum pak teprve bude muset být vyhlášeno, což nám umožní získat ještě další informace (než proběhne), otevřeně je prezentovat, aby mohlo být při hlasování v referendu získána nezdeformovaná vůle občanůa jasný směr další cesty.

–—————————————————

 

Za druhé přicházíme s finálnější verzí naši žádosti vytvořit osadní výbor pro Mladočov, jde o sbírání jmen lidí, kteří by si přáli referendum o osadním výboru, pokud pan starosta a zastupitelé nám nedají sami pokyny a nepomůžou nám ho vytvořit v rozumném časovém rámci.

 

Referendum o zřízení osadního výboru pro Mladočov

V tuto chvíli se nezdá, že by pan starosta či Zastupitelstvo sami podnikli kroky směrem k formování našeho osadního výboru. V případě, že nerozumí naši potřebě a významu zavedení tohoto výboru, žádáme zde o referendum, které by tuto otázku dotlačilo do konce. Umožní lidem dát v referendu oficiální hlas pro zřízení osadního výboru, pokud si to vůle občanů Mladočova přeje, můžese v této věci pohnout dopředu.

Tímto se ohledně vytvoření osadního výboru pro Mladočov ptáme:

ANO, přál bych si, aby sev Mladočově vytvořil osadní výbor

NE, v Mladočově není žádná potřeba pro osadní výbor

Co je to osadní výbor?

Osadní výbory upravuje zákon o obcích číslo 128/2000 Sb. §120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní výbory (dále jen “osadní výbor”). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.

§121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

Dále: §117 (4)Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).

 

Tímto se ohledně vytvoření osadního výboru pro Mladočov ptáme:

ANO, přál bych si, aby sev Mladočově vytvořil osadní výbor

NE, v Mladočově není žádná potřeba pro osadní výbor

 

K osadnímu výboru podrobněji:

 

Musí mít osadní výbor schválen jednací řád?
Zákon neukládá povinnost vydat pro výbory jednací řád. Není to však vyloučeno, a často se jednací řád pro výbory zastupitelstva vydává (zpravidla ve větších městech). Tento jednací řád schvaluje zastupitelstvo jako orgán, který výbory zřizuje. Jednací řád nesmí být v rozporu s textem zákona dotýkající se výborů, jinak může stanovit pravidla podrobněji.

Musí osadní výbor pořizovat zápisy ze svých zasedání (včetně prezenční listiny) a platí, že usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru?
S ustanovení § 118, odst.2, druhá věta zákona o obcích vyplývá tato povinnost jednoznačně: Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Rovněž tak zákon pro platné usnesení v odst.3 téhož § vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech členů výboru. Proto je praktické a účelné vyhotovovat prezenční listiny, i když to zákon přímo neukládá – výbor by se mohl ocitnout v důkazní nouzi, že jeho usnesení bylo přijato řádně, zvláště v případě sporu.

Musí být zápisy z jednání osadního výboru k dispozici občanům obce, a pokud ano, tak jak (např. jejich uložením na OÚ k možnému nahlédnutí)?
Zápis je veřejný, a to ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím. To znamená, že každý občan má právo na jeho kopii, pokud si o ni požádá podle tohoto zákona.

Musí osadní výbor umožnit ostatním občanům přístup na své jednání a dát možnost vyjádřit se k projednávaným záležitostem?
Osadní výbor nemá povinnost umožnit občanům přístup na své jednání. Jeho jednání není veřejné jako např. jednání zastupitelstva. To, zda občany přizve či nikoliv, je na vůli výboru jako kolektivního orgánu.

Jaká je možnost vyjádření nesouhlasu nebo nespokojenosti s prací nebo doporučeními, která osadní výbor předkládá zastupitelstvu k určitým záležitostem?
Pokud jsou občané nespokojeni s činností osadního výboru, měli by se obrátit na zastupitelstvo obce, které jeho členy určilo, a to podle ustanovení § 16, odst.2, písm. g) zákona o obcích, podle kterého je občan obce oprávněn podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Zastupitelstvo by mělo podnět vyřídit bezodkladně, nejpozději do 90 dnů.
Pro úplnost se dodává, že zastupitelstvo není vázáno doporučeními osadního výboru, a je-li tedy zásadní nesouhlas s tím, co výbor zastupitelstvu předkládá, má smysl jej dát najevo, aby stanovisko osadního výboru nebylo např. V zásadním rozporu s vůli většiny obyvatel daného místa, apod. Na druhé straně patří dodat, že výbor se asi nemusí zavděčit všem, ale rozdíl mezi názorem osadního výboru a většinou občanů dané oblasti by neměl být tak markantní, aby bylo možné označit stanovisko osadního výboru za minoritní, resp. v podstatě třeba osamělé.

Kdo může navrhovat členy osadního výboru? Lze rozhodovat o volbě v referendu?
V zásadě kdokoli, tedy není to vázáno jen na iniciativu zastupitelů nebo volebních stran. Podněty zvenčí mohou přijít ve smyslu citovaného ustanovení § 16, odst.2, písm. g) zákona o obcích. Zastupitelstvo je může a nemusí brát v potaz. Pokud jde o odvolání člena osadního výboru, pak nemusí být nijak zdůvodňováno (ale může a bývá to i pravidlem), a k výměně může dojít kdykoli.
Odvolání ani volba nemohou být předmětem referenda. Jedná se o výhradní pravomoc zastupitelstva.

Závěrem lze říci, že osadní výbor je sice zřizován zastupitelstvem, které má při jeho obsazení poslední slovo, ale ani zastupitelstvo by nemělo opomíjet názor občanů z dané lokality. Pokud jsou tedy k práci výboru výhrady, zejména v tom smyslu, že jeho členové nehájí zájmy dané oblasti, nebo podávají zkreslení informace a stanoviska, aniž mají oporu většiny občanů dané části, je to bezpochyby vážný signál pro to, aby se zastupitelstvo začalo připomínkami vážně zabývat. Pokud tak neučiní, je svým způsobem samo proti sobě, protože důsledkem bude nespokojenost občanů, a smysl osadních výborů tak bude popřen. Smyslem osadních výborů totiž není vytvářet „malá zastupitelstva” v částech obce, ale být spojovacím článkem mezi občany této části obce a zastupitelstvem, „hlídačem” zájmů dané části. Není proto nic horšího, než když se osadní výbor a jeho činnost dostane do jasného rozporu s většinou občanů, které by měl hájit a zastupovat.
Ty osadní výbory, které fungují příkladně, je naopak nutné ocenit, protože jsou výraznou pomocí zastupitelstva a pomáhají jeho správnému rozhodování, pokud jde o dané místo.

–——————-
Šlo by jen o to se občas sejít a probrat některá témata, která se týkají Mladočova, pokud vůbec nějaká budou.

 

Osobně usilujeme o to, aby naše osada měla ideálně jak zástupitele, tak osadní výbor, ovšem cítíme, že osadní výbor je nejdůležitější a na čem může formálně pracovat několik lidí, zatímco člen Zastupitelstva si žádá jen jednoho odhodlaného muže či ženu, který by kandidoval ve volbách.

Není problém najít 3 osoby, které by o členství v osadním výboru měly zájem, 3 je minimum, ale je to otevřeno z Mladočova komukoliv (i když otevřenost schůze není povinnost). Pokud k osadnímu výboru dáte své jméno,podpoříte nás, aby běli aspoň někteří z nás aktivní a měli o něco jasnější hlas u Zastupitelstva obce Poříčí u L. Kdo ví, jednou se to může někomu z nás hodit. Upřímně si přejeme být tak zralými a moudrými, jak nám to věk a zkušenosti umožňují, abychom ke všem věcem ohledně Mladočova přistupovali s pokorou a uváženě.

 

Děkujeme Vám mockrát za pozornost a za účast na schůzi.