Vera Dudmanova
Vážení spoluobčané, milí sousedé,
jsem členkou Strany svobodných občanů, jejíž politický program je mi velice blízký (svobodni.cz). Pokud by měla tato strana jednou velké zastoupení v parlamentu ČR a dostala se do vlády, mohlo by to znamenat rostoucí a, jak doufám, pozitivní důsledky pro naši přeregulovanou společnost a projevilo by se to postupně i na komunální úrovni. Sestavila jsem kandidátku, na které jsou další dva moji spoluosadníci z Mladočova, a to paní Marie Krejčová a pan Luděk Bartoš, a přidal se k nim i Josef Škeřík z Poříčí, kterého považuju za člověka s dobrým srdcem a velkým smyslem pro humor.
Jsem si vědoma, že ne každý uvítá, aby je člověk, který se nenarodil v jejich kraji či obci, zastupoval, a bylo by ode mě naivní si myslet, že zde dojde v nejbližších dnech k nějakým radikálním změnám ve vedení obce. A přece bych si dovolila zde citovat slova nakladatele, sekáče a dřevorubce pana Ivo Stehlíka ze Šumavy:
”Být někde naplavenina není vůbec špatné. Člověku to dává jistý nadhled, který domorodcům chybí. Ten čerstvý pohled zvenčí je velice cenný…Už staří Egypťani věděli, že to nejcennější, co jim Nil každoročně přináší, jsou náplavy. Naučme se i my přijímat to cenné od našich náplav, dokud jsou čerstvé, a než se z nich stanou starousedlíci. Lidé bohužel většinou neumějí svoje připomínky podat jemně, aby to nezabolelo ty, kteří jsou hrdí na stávající pořádky.”
Zdejší značnou část obyvatel “zabolely” události, které se týkaly nepřijetí některými lidmi z Mladočova jedné z vedoucích osobností obce pana Pavla Boštíka, a to hned v úvodu jedné letošní schůzky v osadě Mladočov konané v budově bývalé školy. Domnívám se, že šlo o jakési symbolické dramatické vyústění zdejších složitých poměrů, jejichž počátek daleko přesahuje datum mého přistěhování do vsi. Zdá se mi, že současná obec je tedy mentálně rozdělena na Poříčí-Zrnětín a na Mladočov a tento sám je ještě rozdělen na určité skupiny, které dnes mohou mít i odlišný postoj k otázce projektu kanalizace, mají blíže či dále k lidem z Poříčí (co si obzvlášť váží pana P. Boštíka), ale i přesto jsme tady jedna rodina. Ať již je to jakkoliv, nabyla jsem přesvědčení, že je třeba do budoucna nevrážet mezi sebe klíny, ale hledat způsoby, jak by se lidé mohli k sobě víc přiblížit a vidět na tom druhém to dobré.
Proč jsem se rozhodla kandidovat v komunálních volbách malé obce?
Na úvod mohu předeslat, že jsem nikdy neměla v úmyslu zapojovat se do místní politiky, obzvlášť obce, ve které dlouho nebydlím. Přála bych si naopak, aby více pravomocí bylo přeneseno na občany a ti si více rozhodovali o věcech sami, a čím více svobody by si nabrali na svá bedra, tím více zodpovědnosti by museli unést. Netoužím tedy nikomu vládnout. Moje jakési politické krédo pochází z knihy Karla Václava Raise Jan Cimbura, který říká, že “kdo neumí hospodařit na svém, neumí hospodařit ani na cizím.” Soustřeďovala jsem se tedy donedávna spíš na svůj osobní život.
Takovým prvním impulsem, díky kterému jsem “procitla” z nezájmu o místní politiku, byla schůze na jaře letošního roku v Poříčí svolaná vedením naší obce. Byla jsem tam svědkem, ať účelového či neúmyslného manipulování s obecním míněním – někteří lidé odcházeli ze schůze zastrašeni a dezinformování, že již nyní by mohl vycházet odvoz splašků na ČOV okolo 60 tisíc korun, že budou chodit více kontroly, ale naštěstí tu může být ta spásná kanalizace coby jediné rozumné a zákonné řešení.
Pokud zastrašování a dezinformování občana nebylo nástrojem k “zajištění” jeho souhlasu s kanalizací a pro splnění podmínek k čerpaní dotace na její vybudování a pokud to od vedení obce nebylo úmyslné, pak to alespoň poukazuje na jeho nekompetentnost.
Vedení obce zapomnělo totiž sdělit, že zákony, které zmiňovalo, platí v dané podobě tam, kde již kanalizace existuje, a je na ni napojeno aspoň 50 lidí. (Cit. Tento zákon se vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více. Zdroj: http://voda.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-voda-kanalizace/11528-novela-zakona-c-275-2013-sb-o-vodovodech-a-kanalizacich)
Tam, kde kanalizace není (a ani být nemusí, což je případ osady Mladočov), tak vyhláška říká toto:
U obcí do 2000 EO se nakládá se splaškami “přiměřeným způsobem.” Co je to “přiměřený” způsob?
V lidové řeči to znamená, že nikdo nebude občany jedné vesnice paušálně kontrolovat, pouze nové domy musejí počítat s přísnějšími pravidly, těch je však v Mladočově pár. Jinak lze ovšem ”přiměřenost” měřit. Přiměřený způsob znamená tedy jakýkoliv, ale opakované vzorkování kvality povrchových vod (4x do roka) by onu “přiměřenost” čištění mohlo přesněji zjistit. Přiměřené čištění je definováno jako čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo způsobem, který zajistí, že po jejich vypouštění vyhoví cílům nařízení vlády č. 229/2007 Sb. I pro obce do 500 EO specificky udává nejvyšší přípustné hodnoty znečištění. Při pohledu do tabulky je u obcí do 500 EO aritmetický průměr povolených emisních standardů vyšší (méně přísný) než u větších obcí.
Finanční prostředky do opakovaného vzorkování povrchových vod pod obcí (100 m) za účelem, zda v obci probíhá “přiměřené” čištění odpadních vod, by mohly ušetřit mnohamilionové investice do případného budování veřejné kanalizace u takto malé osady, jako je Mladočov, naše měsíční stočné a jiné náklady (přípojka). Peníze, kterými by obec dofinancovávala budovaní kanalizace by mohla třeba využít na motivující příspěvek občanům k řádnému odvozu kalu, vyvážení jímek, osvětu apod. Náklady na odkanalizování malých obcí bývají na obyvatele přitom vyšší než u obcí s vyšším počtem obyvatel. (U mnohých malých českých obcí do 500 EO hrozí až 30 % účast na spolufinancování, proto i dotace odmítají)
Vedení naší obce s občany v Mladočově o tomto možném postupu nediskutovalo, raději neinvestovalo do šetření a měření toho, do jaké míry je zde skutečně životní prostředí poškozováno, pokud vůbec, ale investovalo rovnou do počítání toho, kolik milionů “by” stála realizace veřejné kanalizace. A zatímco ještě minulý týden v pondělí nám (já, Luděk a Neil) pan starosta sdělil, že osobně by si vlastně přál, aby v Mladočově kanalizace nebyla a že kolik by to všechno stálo, se zatím ani neví, někteří z nás od něho již dostávají poštou dokonce nabídky k podpisu smlouvy mezi stavebníkem kanalizace (obcí) a majitelem nemovitosti. Nebo snad máme starosty dva?
Opatřením k zajištění “přiměřeného čistění” odpadních vod, a to pouze v případě nevyhovujících výsledků vzorků z povrchových vod nemusí být ani poté nutně veřejná kanalizace, ale hromadně nakoupené vícekomorové septiky (cena se může blížit i ceně za případnou přípojku ke kanalizaci, kterou by museli někteří občané sami zaplatit), nebo osvěta k větší kázni, případně za paušalní stočné obcí zajištěný svoz odpadních vod z pár individuálních domácností, které nemají dostatečně velké pozemky, aniž by se kvůli nim musel zbytek osady zatahovat do budování veřejné kanalizace.
Pan zastupitel Radim Bárta na předposlední schůzi Zastupitelstva poznamenal, že to nepotřebuje měřit, že to cítí nosem (také pan starosta to takto měří – naposledy si začichal někde v Mladočově) – takto ale nelze oficiálně měřit míru znečištění a ospravedlňovat jak mnohamilionovou investici do kanalizace, či jen zadávání projektu pro výslednou kalkulaci, kolik by kanalizace stála na občana v osadách, kde veřejná kanalizace ze zákona být nemusí. K venkovu navíc občas určité pachy patří a je na nás, jak si je vykládáme, ale jak se lidově říká: “Jen liška, co nemá nic na práci, nastavuje čumák do vzduchu.”
Žiju v přesvědčení, že vedení obce zanechalo mé spoluosadníky ne-li ve strachu, tak v dezinformační mlze, že jediným nejrozumnějším legálním a nejlevnějším řešením pro nakládání s odpadními vodami v naší malé osadě je vybudování veřejné kanalizace, a zcela opominulo zdůraznit skutečnost, že u takto malých obcí a osad se předpokládá tzv. “přiměřené čistění” odpadních vod. Podle mého soudu si tato situace žádá od vedení obce nápravu a uvedení věcí na pravou míru, aby se poté třeba jen z principu objektivně a formálně zjistila skutečná a ničím nezdeformována vůle občanů.
Pokud bychom argumentovali tím, že kanalizaci potřebujeme, jinak není možný další “rozvoj” osady Mladočov, zní to jako heslo stavební lobby. Obec a její obyvatelé by si sami mohli určovat, co považují za “rozvoj”, mohly by se k tomu pořádat třeba diskusní besedy občanů. “Rozvoj” je zaklínadlo celé naši technokratické západní civilizace a velmi ošemetný pojem. Kdo by mohl mít něco proti rozvoji, že? Jakým tedy způsobem se má venkov vyváženě “rozvíjet”, aby ale zůstával stále venkovem? Domnívám se, že toto slovo se dnes na místní úrovni nadužívá především v souvislosti s určitou zástavbou nových budov, domů a drahé infrastruktury. I tu považuju za důležitou, ale vše je otázka vyváženosti a míry. Třeba domy je z mého pohledu alespoň Mladočov víceméně “nasycen”.
Mám pocit, že dnes venkov hledá svou identitu – na jedné straně jsou lidé rádi, že žijí na venkově a blíže k přírodě a ne ve městě, současně jakoby se za to někdy i styděli, měli z toho komplex a dbali na to, aby jim někdo nenadával zaostalých a hloupých vidláků. Venkov již přitom dávno není tím, co býval před 200 lety, kdy šlo o soběstačnou ekonomickou jednotku. Pokud poté venkované do měst rovnou neodešli, stali se z nich postupně (jako dnes) dojíždějící pracující. V tomto smyslu venkov kus identity ztratil a přežívá spíš jen jako neživý folklor. Města dnes ale mají své problémy, a proto si myslím, že je třeba být na svou vesnici takovou, jaká je, přesto hrdý a vážit si toho, co v ní máme, co nám v ní zůstalo.
Rozvíjet se mužeme nadále tedy především my lidé, kteří v Mladočově žijeme. Můžeme získávat nové dovednosti či znalosti, rozvíjet osobnostní kvality, zvát si osobnosti, od nichž se můžeme učit, můžeme víc zpívat, můžeme třeba být nápadití a začít s něčím podnikat, aby někteří z nás nemuseli za práci jinam dojíždět a my nemuseli vymýšlet nějakou “umělou zaměstnanost” – vposledku bývá stejně hrazena z peněz daňových poplatníků. Rozvíjet se může nadále kultura. Pokud se totiž postaví či opraví někde kulturní dům, automaticky to nezaručuje i navýšení kulturní úrovně občanů. Rozvíjet se může stále turistika, ale je třeba dát vejce do více hnízd, abychom nebyli jednou třeba závislí jen na turistice, pro kterou má jinak obec velký potenciál, který jistě ještě není zcela naplněn atd.
2) Dalším tématem, které je podle mého názoru třeba otevřít, je skutečnost, že Mladočov možná pociťuje nevýhodu osady s nižším počtem obyvatel oproti střediskové obci Poříčí, jejíž integrální součástí je historicky Zrnětín. To se projevuje nižší šanci na úspěšnost zdejších kandidátů ve volbách, případně nižší vyjednávací a hlasovací silou, jakou jeden zastupitel z osady Mladočov posléze má coby komparz ve společnosti většiny ostatních zastupitelů. Kdo jiný by měl především rozhodovat o Mladočově než lidé z Mladočova?
Domnívám se však v tuto chvíli, že rezignace na politický život není také řešením, třeba že se ne všichni lidé z Mladočova s obcí Poříčí u Litomyšle jako takovou za posledních 25 let silně identifikovali, a že je třeba zkusit kandidovat, případně nadále navštěvovat schůze zastupitelstva (nahrávat je do archívu na mladocov.cz, kde budou snadno dostupné pro zaneprázdněné občany), komentovat dění a vést s vedením obce dialog a hájit zájmy té osady či části obce, odkud kandiduji, či zájmy kohokoliv z jiné části obce, kdo má pocit, že jeho zájmy nikdo nezastupuje. Otevřenou otázkou tedy je i ustanovení osadního výboru pro Mladočov, jehož předseda má v Zastupitelstvu v Poříčí alespoň právo slova a může hlasitěji hájit jeho zájmy. Jde o běh na dlouhou trať.
S manželem jsme natočili filmový dokument Osada Mladočov, kterým jsme si přáli trochu oživit bohatou historii této vesnice a vyjádřit k ní náš osobní vztah. (Je dostupný na mladocov.cz po rozkliknutí článku Videopohlednice: dokument Osada Mladočov, případně na kanále YouTube jako Mladočov)
Pokud byste se rozhodli mě v nastávajících volbách podpořit, budu ráda, když dáte svou případnou podporu lidem na celé kandidátce politické strany Strany svobodných občanů (osobně bych se nerada dostala do Zastupitelstva sama) nebo tomu, kde nejlépe bude hájit Vaše zájmy.
Věra Dudmanová, 5. října 2014
Mladočov 31
Více k volbám, ostatním kandidátům a jiným tématům najdete na mladocov.cz nebo si nalaďte na svém rádiu Rádio Mladočov na frekvenci 107,5 FM
Tak co raku, čistíme přiměřeně? Obr. rak v Desince, říjen 2012