Nov 102014
 

Každý praktický člověk, který stojí nohama pevně na zemi, může snadno dojít k závěru, že Mladočov je titěrná nožička, přišitá k velkému chodidlu, které jí již 25 let zapáchá, a že existuje zákon bránící rychlému chirurgickému zákroku.

 

 

Na úvod jsme byli svědky něčeho docela hezkého, třebaže mi to připadalo jako malé ochotnické divadlo, které bylo ale docela pěkně nacvičené: každý měl citlivě a kultivovaně  rozděleny role, co a jak a kdy řekne.  Nechť každý posoudí z videa sám.  Neztrácel se dlouho čas. Starostou je tedy pan František Bartoš a místostarostou pan Pavel Boštík, třebaže měl o dost méně “důvěry” voličů než pan Rosypal.

A nyní k mým otázkám. Byly podepsány paní Krejčovou a panem Krejčím (ze zákona tedy 0,5 %, aby se staly body jednání na schůzi Zastupitelstva). Z Mladočova jsem přišla já, paní Krejčová, Luděk Bartoš a Neil. Pan Luděk Bartoš se k celé atmosféře, která na schůzi panovala, vyjádřil možná jasněji než já či paní Krejčová: zasedání, které nikam nevedlo, demonstrativně opustil. Ještě jasněji než Luděk se k tomu vyjádřil zbytek osady Mladočova: nepřišli vůbec. A ti, co tam byli z ostatních osad, byli především příbuzní či blízcí přátelé “elity” vesnice – asi pouze 10 lidí (k hrstce těchto lidí  se pan starosta v úvodu schůze obrátil se slovy: “… poděkování patří také vám, voličům” – chyběla ale skoro celá obec. Představuje tato situace skutečně zdravou demokracii, která již nadobro ze sebe setřásla zbytky totality, přestože se formálně pravidly demokracie řídí?

Soudruzi obecně prokázali tendenci, že jim jde lépe vysmívaní se a bagatelizování důležitých dotazů od některých občanů z Mladočova, kteří raději zůstali v anonymitě, aby jim nezabylo špatně z nepříjemné interakce, jakou obvykle mívají s vedením obce…. než jejich věcné projednávání (a to pan starosta v úvodu přísně usadil paní Krejčovou, že příspěvky se mají týkat jenom projednávaných bodů). To se často dostávalo na hony daleko od podstaty otázky, většině otázek vlastně asi ani úplně dobře nerozumněli, nebo chtěli vypadat, že jim nerozumějí a raději  je nerozvíjeli. Už způsob, jakým pan starosta otázky četl, byl v některých momentech jemně zaujatý a sám interpretující, “naváděl” tímto občany k vysmívání se či ďábelským úšklebkům (aspoň těch, co to umějí) otázkám -viz video pro ty, kdo se na schůzi vykašlali. (Paní Lucka Lněničková se hlásila ke slovu, ale nakonec to asi vzdala.) Svůj zlehčující postoj k pěti bodům se pokusilo vedení obce ukázat už jen tím, že s nimi nehodlalo ještě 7 dní před schůzí seznámit veřejnost,  tedy jednotlivě na programu na nástěnkách vyjmenovat , jak by mělo (5 otázek bylo skryto jen pod jedním bodem, viz emaily se starostou). Je to vše krajně neprofesionální, ale lidé jsou na to asi již zvyklí.

1) Kácení stromů: Pan starosta oznámil, že nebylo  z mapky jasné, o jaký pozemek jde, ale že nakonec stejně věděl, o jaký jde.  Nemusel otázku takto vůbec komentovat – už proto, že pokud měl totiž pan starosta po obdržení mé žádosti jakékoliv pochybnosti, o jaké číslo pozemku se vlastně jedná, ze zákona má 7 dní na to, aby věci upřesnil a kontaktoval mě. Takto to na mě působí, jako snaha aspoň trošku zkompromitovat i takto jasný dotaz, který přichází ode mně. Pan starosta tak předvedl buď nekompetentnost, nebo chtěl otázku shodit a odvést pozornost od její postaty, čimž hraje silnou politickou hru, místo aby jednal ihned přímo dle faktů.
Je nepochopitelné, že před přepravou palivového dřeva z katastru Mladočov (jak z nějaké kolonie) do katastru Poříčí vedení obce ani omylem nenapadne, aby se aspoň zkusilo zeptat, zda by si nechtěl někdo místní z Mladočova dříví odkoupit, aby nemusel kupovat dřevo z jiných vzdálenějších lokalit a obec to nemusela převážet. (Třeba pana Košnara). Měli bychom tedy z Mladočova jít aspoň na obecní bál – jedině tam se můžeme ohřát dřevem z katastru Mladočov a aspoň něco z něho také mít, ale kdo chce čelit nepřátelskosti a pošklebkům tamějších lidí, jak je patrno z videa?

AutobusovaZastavkaMladocov

Odříznutí od školy se společenskými místnostmi se mají obyvatelé Mladočova  scházet třeba jako omladina na zastávce autobusu , který tu nejezdí…

2) Žádost o zbudování společenského koutku se setkala také s nepochopením. Nešlo mi ani tak o historii toho jejich v Zrnětíně, jako spíš o inspiraci tím, co mají, co je to stálo na materiálu apod., kde by se to dalo postavit. Nepocítila jsem žádné uznání toho, že se skutečně nemají občané Mladočova se kde scházet, a že to pociťují. Zvláště poté, co vedení obce místní lidi v Mladočově izolovalo od školy (s bazénem), kterou s kapacitou pro 180 dětí pronajalo vedení obce bez diskuse s veřejností z Mladočova na nestandardně dlouhou dobu do roku 2026? soukromému podnikateli, který není místním občanem – obec školu chtěla původně panu Mauerovi údajně prodat, ale paní Krejčová získala dost podpisů od lidí z Mladočova. (viz článek Doplňující sonda do historie školy: http://mladocov.cz/2014/04/09/doplnujici-sonda-do-historie-skoly/)  Nemuseli bychom mít přitom tak luxusní koutek, jako mají v Zrnětíně, přesto důstojnější a praktičtější než je silně doporučována autobusová zastávka.
Mimochodem by mě zajímalo, jak “ekonomická” je pro obec, zejména pro lidi z osady Mladočov místní budova bývalé školy. Mladočovákům se díky nájemnému z ní poplatky za popelnice či psy nesníží, přestože školou trpí nejvíc. Obec a osadníci z Mladočova z ní nemají prakticky nic, ani zaplavat si tam nemůžou. Leda křik odrostlejších dětí, občas opilost, jednou dezorientace ( která je dostala až na soukromý pozemek), láhve od vína, tu a tam poškození soukromého vlastnictví a akorát přes 70 autobusů jen za letní sezónu (to nepočítám školní výlety), a to už je docela cítit, nemluvě o tom, že někteří lidé to už berou jako svůj “úděl“, že se v době diskoték (i více za jeden turnus) kvalitně nevyspí a duše nebožtíku na hřbitově nenacházejí pokoje a vznášejí se nad hřbitovem.  Nechtěla jsem okamžité řešení a peníze zítra, jako spíš přátelské uznání tohoto nedostatku a zahájení dlouhé diskuse s přesahem do budoucna. Zatím to vypadá tak, že jim budeme muset umožnit monitorování našich aktivit (doufám, že bez “přepadovek” panem Boštíkem) a hlásit je, abychom jim vykázali společenskou aktivitu: sešli jsme se tam a tam a byl tam Pepa a Honza + foto jako důkaz (Honza si přiťukává s Pepou). Neinformovali nás dobrovolně o tom, kdo a kde a kdy se schází v Zrnětíně, kolik byla dotace apod., kolik jejich koutek stál.

3) Zajištění pluhu na odhrnování v zimě: nevidím nic špatného na tom, když jsem ochotna napsat tuto prosbu, jež vzešla od jiných lidí a která vyjadřuje nepochybně oprávněné obavy jiných lidí z nevyhrnuté vozovky. Tito lidé z Mladočova mají na to se ptát vážný důvod, daný minulými zkušenostmi, neptají se jen tak z plezíru, ale vedení obce by stejně nemělo trpělivost čekat na to, až paní Krejčová najde odvahu v takové nepřátelské, netrpělivé, vysměvačné atmosféře se zaujatým a nemístně přísným postojem  pana starosty a s nekřesťanskými úšklebky ze strany paní Faltysové, se k tomu vyjádřit. Naše auto občas stojí na krajnici, někdy je to auto Černých, návštěvy Honzy Lenocha a někdy ani nevím, komu patří. Komu se to nelíbí, tomu doporučuju nedělní zdravotní procházku.
    
4) Moje otázka týkající se kanalizace byla zcela jasná, konkrétní,  tzv. vylučovací (odpovídá se na ní ANO/NE). Odpověď na ní mohla zabrat půl minuty a všichni jsme si mohli ušetřit čas. A tak jsme si vyslechli blahosklonné vyznání lásky k obci s kanalizací s “rozumnými” lidmi od některých zastupitelů (Jiří Bartoš), kteří již dávno ztratili s prodejem polností po předcích (na stavební parcely) selského ducha a spolu s ním i zdravý selský. Pan Vostřel nás obšťastnil poznatkem, jaký je to zážitek vidět suché koryto potoka a v něm vypuštěné splašky. Pokud měl problém s konkrétním místem, kde někdo něco vypouštěl do suchého koryta řeky, tak to měl s konkrétním člověkem řešit, obec mu mohla pomoci požádat ministerstvo zemědělství o dotace na čištičku a tak podobně. Pokud ne, selhal jako zastupitel, který to neřešil. Kdo ví, jestli do té říčky splašky nevypouštěl nakonec on sám? S otázkou, jakou jsem položila, jeho slova měla pramálo společného, protože se netýkala toho, zda kanalizace ano, či ne. O kanalizaci se mu to mluví, sám ji nemá a mít nejspíš nebude, ostatně hotovou ji nemají ani v Poříčí! Snad jde o politické rozhodnutí – tlačit to nejdřív do ostatních osad, než to řádně dokončit v Poříčí, kde ale už nyní by měli všechny začít kontrolovat přísněji, když už tam platí kanalizační zákon (po napojení 50 EO).

Různé další komentáře měly s otázkou  rozhodně méně společného než dotaz paní Krejčové na z nepochopitelných důvodů vykácenou farní zahradu s první otázkou ohledně vytěženého dřeva z Mladočova, zvláště když úpravu okolí fary a její osvětlení zajišťuje obec. (viz článek o problému se šikanou rodiny Krejčových světlem na farní půdě).  Proč však neumlčet tuto dobrou a atmosférou zcela paralyzovanou 70letou ženu, která pravidelně zve na kávu dělníky, co kopají v Mladočově? Pokud by skutečně chtěli zastupitelé osadě Mladočov ekologicky ulevit a něco pro lidi udělat, stačilo by, aby Mladočovem neprojíždělo tam a zpátky v sezóně těch 70 autobusů do školy, případně se postarali o to, aby technické služby nestříkaly po obci chemický herbicid Round Up. Něco si o tomto prostředku přečíst je totiž “skutečný zážitek“. Například zde: http://www.westonaprice.org/health-topics/roundup-the-nontoxic-chemical-that-may-be-destroying-our-health/

V podstatě se k manipulaci s míněním obyvatel ohledně kanalizace usvědčují zastupitelé sami. Stačí si vzpomenout na protiřečící si výroky, které svědčí přinejmenším o tom, že zastupitelé neumějí vydávat ujednocená stanoviska:

Starosta: Kanalizace v Mladočově záleží na lidech.
Místostarosta: Je to dobrá myšlenka…a budeme ji prosazovat.
Starosta: …upřímně řečeno, přál bych si, aby v Mladočově kanalizace být nemusela.
Místostarosta: ..chtěl jsem tam hájit stanovisko obce. (To řekl na obhajobu své “návštěvy” na naši schůzi a svého ostudného chování, přičemž ale obec jsou i lidé z Mladočova, ne vedení obce, které má sloužit občanům)
Pan Ing. arch Radim Bárta o lidech, co si v referendu v jiných obcích odhlasovali, že ji nechtějí…:…tam ať si dělají, co chtějí… jsou to zabedněnci. (já v duchu: “…jako si děláme my zastupitelé…

Pan Mirek Rejman: …pokud to být nemusí, tak vám říkám, že jsem spokojený s tím tak, jako to je.
Starosta: S Rejmanem jsem mluvil a ten to chce. (kanalizaci)

Místostarosta:…osázet Mladočov novými domky…třeba na poli blízko čp 8. (viz audiozáznam ze schůze 8.10. 2014, cca od 30 ‘)

Já: …nehraje tam roli spíš než ekologický ten rozvojový aspekt? …osázet Mladočov novými domky…

Pan Vojtěch Faltys: …Vy jste zešílela…ty drž hubu!” (na Neila) (Již ztrácí sebekontrolu a tedy kompetenci zvládat svou roli)
Pan Rejman: Pokud by byla ta volba, tak jsem pro stávající stav. (bez splaškové kanalizace)

Starosta: Rejman včera podepsal…

Pan Vojtěch Faltys o mě: …jenom kecáte, …ať přijde Rejman sem!….(jakápak ochota sám si zjistit, kde je pravda, že Dudmanová není lhářka)

 

Navrhuji nacvičit komediální ochotnické představení o kanalizaci s názvem inspirovaným pořadem Možná přijde i kouzelník. Ten náš by se jmenoval Kanalizace vesnice, aneb možná příjde i Rejman.

Nikdo se z nás nedoví, co jemu či jiným lidem zastupitelé, kteří lidi navštěvují se smlouvami pro podpis tak ochotně sami (i v neděli!) , vlastně říkají. Stačí totiž tomuto zaneprázdněnému člověku říci, že už skoro podepsali ” všichni” (až na pár “křiklounů”) a podepíše také, aby netrhal partu a nějak přežil.  Seznam “křiklounů”, “zabedněnců” (to stovkám lidi vzkazuje pan Bárta) a “nepřátelů pokroku, který ale nezastavíš” (takovou rétoriku používali i komunisté) ale zas tak krátký není – pan starosta to možná věděl v tu chvíli lépe než pan Boštík. (Ostatně víme, že pro pana Boštíka je “křiklounem” kdokoliv, kdo je proti němu či jeho plánům, a na jejich množství nehledí – jak se ukázalo po hlasování ve škole, kde nás přepadl.) Podomní prodejci, zástupci dodavatelů elektřiny apod. se chovají možná podobně. Kdyby to chtělo vedení obce udělat transparentně a důvěryhodně, pozvali by si nás na obec  k podpisu najednou – zvlášť by jim tam beztak ani stejně nikdo nedošel, protože tak moc nikoho nepřítomnost kanalizace nepálí 🙂 (proto si za nimi dojdou raději ochotně sami).

Silná podobnost s praktikami soudruhů z úřadů v 50. letech – otravovat pracující lidi, kteří mají důležitější věci na práci, než podepisovat smlouvy, je zde nabíledni. Pro mě i další lidi byla tato podobnost čitelná již na první “informační schůzce” (reportáž o ní zde). Všichni už do JZD vstoupili, zbývají už jen 3všichni podepsali smlouvu ke kanalizaci, jen 3 ne. Silná podobnost s praktikami soudruhů z 50. let je pro člověka, který se nad tím zamýšlí a tuto podobnost vnímá, velmi zneklidňující. Mladočov odolával založení JZD z celého okresu nejdéle (viz video). Zdá se mi, že ta podobnost tam je, a nešťastnou shodou okolností  to byl přitom otec pana Pavla Boštíka Jan Boštík, který detailně stalinské praktiky v Mladočově zdokumentoval v díle Kronika kolektivizace. Tento silný  a zneklidňující text by mohl být brán buď jako varování před tím, aby se nikdo již nikdy nestal obětí nečestných strategií, nebo jako návod, jak ovlivnit lidi, kteří si plně nezvnitřnili to, co se stalo jejich předkům.

Pokud by kanalizace skutečně záležela podle vedení obce  “na lidech”, měli to na nich skutečně nechat. Měli si je pozvat a zeptat se jich, zda si ji přejí či ne, nikoliv se tvářit, že takto “normálně” má vypadat informační schůzka, a poté od nich chtít ihned rychlé “nezávazné” vyjádření. Pokud by to byla opravdová informační schůzka k případnému mnohamilionovému projektu, měli si na ní pozvat skutečně nezávislé informátory: právníky, ekology apod. Kdyby totiž kanalizace v malých osadách byla skutečně ekologická, nepochybně členka strany Zelených paní Eva Kodymová, by nám ji na neveřejné schůzi ve škole nerozmlouvala. Šlo o onu schůzi, kterou jsme organizovali ve škole na jaře a kde nás “přepadl” pan Boštík, aby “obhajoval stanovisko obce”. Ono nějaké “stanovisko obce” vůbec existuje, když přece “záleží na lidech”? Kdo jsou ti lidé?

P1050498_RBarta

Pan Ing. Arch. Radim Bárta sugestivně vysvětluje….

Nejvíce se na schůzi “rozjel” zcela mimo podstatu dotazu pan Ing. Arch Bárta, který nám udělal moc hezkou a sugestivně podanou přednášku “pro každého” o malých obcích a o kanalizaci. Vypouštět do potoka se splašky nesmějí již od 50. let – to uzákonili již komunisté. Snažila jsem se jemu i nám ušetřit čas a obrátit jeho pozornost k podstatě mého dotazu, ale bylo to bráno jako skákání do řeči. A tak jsme trpělivě koukali na pěkné obrázky, které nakreslil, a poslouchali vyprávění, nicméně to nic nezměnilo na tom, že odpověď, která nakonec stejně musela zaznít, byla stručná: Ano, ne… s tím, že “soudruzi” občany o uvedené směrnici ohledně očekávaného “přiměřeného čištění” vody neinformovali – bodejť! Debata o kanalizaci by totiž v naši obci skončila – většina Mladočova by totiž byla spokojena s tím, co má. Ona směrnice nezní totiž tak zastrašujícím způsobem a samozřejmě by nezpůsobila tak velikou “dobrovolnou” účast na jejich projektu. Na rozdíl od výroku, který ani není nikde v zákoně, a sice, že úřady dosud byly shovívavé, protože vědí, že se plánuje splašková kanalizace.

5) Konflikt zájmů: dosud s tím nikdo nic nedělal, mluví o tom ti, kteří vedení obce nepodporují, ne ti, co z konfliktu zájmů tyjí. Veřejný zájem a soukromý zájem se mi v dnešním systémů projektů a dotací (z kapes daňových poplatníků) pere. Jde o nešvar patrně rozšířený v celé České republice a EU, ale neznamená to, že je to takto správně a že by to takto mělo být. Je to cosi, o čem by se mělo hovořit na místní úrovni, než politici na vyšší úrovni budou mít možnost  tento zákon o konfliktu zájmů úplně spláchnout.

—————————————-

Na závěr po projednání otázek jsem měla pocit, že nyní nastala chvíle se do mě tedy pustit – když nejsou totiž jiné argumenty, je třeba se uchýlit k osobním útokům. Jestli jsem to tedy v tom zmatku správně pochopila, tak zpráva byla asi taková: žádné a jiné dotazy bych neměla klást, protože “nemám podporu” obyvatel “obce” – tzn. nestala jsem se zastupitelkou a pan starosta dostal tolik hlasů! Měříme zde neměřitelné. V Poříčí a Zrnětíně je určitý počet voličů (přes 300?), který několikanásobně překračuje počet voličů v Mladočově, kterých je teď asi 66 a z toho 1/3 většinou z rezignace na místní politiku nepřišla, což je celkově  “důvodem” k mému mlčení a což by se jim líbilo, aby měli “klid”na práci, o které si myslí, že by se měla dělat. Nedělat  nic ale někdy znamená udělat hodně, protože – jak říká rčení: Aktivní blbec je horší než třídní nepřítel. A co teprve rčení: Dvakrát měř, jednou řež.

Jedna věc je “podpora” v podobě počtu hlasů v komunálních volbách. To se pak někdo stává či nestává zastupitelem.

Druhá věc, když kladu určité otázky podepsané minimálně 0,5 % občanů obce, aby se tyto otázky vůbec dostaly na jednací stůl podle zákona (třebaže i poté budou vysmívány a smeteny ze stola za atmosféry, která odrazuje v budoucnu od kladení jakýchkoliv dalších dotazůcož dosud bylo efektivní, protože koneckonců všichni máme dost své práce a starostí ve svém osobním životě.) Někteří lidé se pokusili tuto atmosféru na schůzi blahosklonně zklidnit, i když ji jinak nepochybně vnitřně schvalovali, nedistancovali se od ní a nesou za ní tedy zodpovědnost. Ať už mám na schůzi za sebou fyzickou či mentální podporu lidí z Mladočova či nikoliv, je to záležitost pouze mezi mnou a lidmi z Mladočova. Jinak stojím na vlastních nohách. Leda že si někdo přeje potlačit demokratickou pluralitu názorů a vyzvědět jména těch, kterým není dobře od žaludku, kteří zastávají podobné názory jako já a kteří by mohli být či již byli vystavení podobné šikaně v nepřátelské atmosféře jako já. Šikana většinou bují tam, kde se vyskytuje vynucené sdružení  – třeba mezi slepicemi, ve škole, v armádě, potkany v krabici, kde mají málo místa, u obcí či států, zákonem k sobě připojených. Silnější subjekt bude mít pokušení šikanovat slabší.

Pana starostu Frantu ale vnímám jako někoho, kdo má přece jen nejsilnější sociální orientaci a cit, snad by i osobně opravdu rád vyhověl všem. Jinými slovy i já ho vnímám jako nejlepšího z členů zastupitelstva! A to i přesto, že s některými jeho názory nesouhlasím, že občas coby “hladký obecní operátor” pronese něco zcela nelogického a je bohužel obklopeny lidmi, jakými je, což ho v mých očích diskredituje. Volby tedy vyhrál, ale skutečné předvolební demokratické diskusi se ostatně sám pán starosta před volbami, kde získal největší počet hlasů, vyhnul. Tím se ale nepochlubil. Vyzývala jsem ho totiž, abychom udělali předvolební diskusi s občany, ale napsal mi, že by se takové diskuse nezúčastnil, protože ho občané znají. (mohu doložit z archívu emailů) Demokratická diskuse je přitom základ demokracie a patří i na komunální úroveň, i když si to někdo nemusí myslet.

Taktéž žádný ze zvolených zastupitelů mi neodpověděl na můj předvolební dopis s dotazy – ani v podobě zdvořilostního dopisu,v němž by napsal(-la) pro dobrou vůli (ne povinně jako nyní museli odpovídat), že na otázky nemají čas odpovědět, ale že bude-li to třeba, budou se jimi v budoucnu coby “za”stupitelé zabývat. Soudruzi dopis zcela ignorovali. Není být na co pyšný. To přece nepotřebuje ohledně férové předvolební diskuse a ohledně toho, zda nás Mladočováky a jejich zájmy skutečně zastupují, žádný komentář…

Ač to zní možná neupřímně, volby jsem skutečně neprožívala tak jako jiní a nesmutnila nad tím, že pan starosta měl víc hlasů než já – na druhou stranu to jen ukazuje, jak nesnadné je se dostat do Zastupitelstva pro “skutečného” zastupitele nějaké malé osady, která je násilně administrativně neodpojitelná od střediskové větší obce. Na poslední chvíli jsem si vzpomněla, že nějaké volby jsou a aspoň vytiskla pár lidem dopis, kde jsem jim stručně slušně představila, proč vůbec kandiduji.

Ti, kteří mi hlasy nedali, mě pravděpodobně neznají. A snažit se, aby mě poznali, by bylo pro mě ztracenou energií, nemám na to ani časovou kapacitu. Je to jako bojovat s bulvárem – zvláště poté, co pan Boštík se nikým nezván a nikým nedelegován vetřel na naši schůzi ve škole na jaře letošního roku a ani po svém “vypískání” z neveřejné schůze neodešel (ano, takto si představuje demokracii), načež ze sebe udělal samozvaného mučedníka a nepochybně mi udělal ve své vesnici tu nejlepší pověst. Nevím ale, jestli naopak lidé v Poříčí jen tuší, jak špatnou pověst a proč ji má zde on v Mladočově – nikoliv vzešlou z pomluv, ale ze skutků.

Moc jsem nepochopila, co mi má vlastně “dokázat”, čím mě má “ohromit” fakt, že někdo jiný (paní Přikrylová) z Mladočova měl víc hlasů než já. Že v Mladočově či obci nemám podporu? Dokazuje mi to akorát tak krátkozrakost aktérů této Mladočov, potažmo celou obec podrývající snahy. Mladočov měl malou volební účast (1/3 nepřišla vůbec?) – to zapomněl pan starosta zdůraznit ve svém paušálním prohlášení o velké volební účasti. Zmínil se o rekordním množství kandidátů (ano, vinou rostoucí opozice z naší osady, na kterou nejsou zvyklí) a vyjasnil nám, že stejně vyhráli a že jsou opět stejný legitimní osvědčený tým.

Nízkou volební účast z Mladočova není nutné si vykládat jen tak, že mě nechtěli podpořit, jako třeba i tak, že pocit rezignace a zhnusení z komunální politiky jako takové je v Mladočově silnější než symbolická podpora jednoho kandidáta, který by se do Zastupitelstva nedostal ani kdyby ho z Mladočova volili všichni. Nepřišli ostatně ani všichni z rodiny Krejčových… Dokazuje to snad, že by své babičce nedali v případě účasti ve volbách hlas? Nebo spíš to, že jim je ze zdejších poměrů již 25 let špatně od žaludku? A že by nás, pokud bych se já, či paní Krejčová, nebo Luděk dostal do Zastupitelstva, litovali, že se musíme pravidelně scházet někde, kde nám nebude od žaludku dobře a kde nejsme v početní převaze? Ostatně objektivita není ani ve skutečné podpoře (dané počtem hlasů z celé obce) mezi kandidáty z Poříčí, neboť do zastupitelstva se může s počtem 90 hlasů dostat jen jeden (dcera pana Boštíka paní Kusá x paní Hanka Pechancová), třeba i ten, kdo má od voličů méně hlasů než jiný (paní Doležalová, další dcera pana Boštíka, co také kandidovala).

Manžel paní Alenky Přikrylové (kandidátky z Mladočova) se ještě na jaře dušoval (když jsem ho SAMA prosila, ať tito manželé kandidují), že kandidovat nikdo nebudou, protože tu žijou krátce. A to jsem si přála, aby kdokoliv  – ano, třeba i Přikrylovi, které není třeba vůbec uměle stavět soutěživě proti mě do nějaké opozice –  jen ne já, z Mladočova kandidoval. Ten (pan Pavel Boštík?), kdo nakonec v paní Přikrylové z Mladočova probudil silnou motivaci ke kandidatuře, působí jako “rozkladná”, nikoliv spojující síla na mladočovskou komunitu, potažmo celou obec. V případě jejího úspěchu ve volbách by paní Přikrylová asi podporovala navíc jejich dílčí zájmy- kanalizaci apod., takže šlo o “dobře vytipovaného” kandidáta.

Povzbuzena a podpořena byla paní Přikrylová z Mladočova logicky z vnitřního kruhu z Poříčí, nikoliv od lidí z Mladočova. Panu Boštíkovi přece stačí oslovit členy své rodiny, případně klan Faltýsů, a je to. Paní Faltysová, vedoucí jeho fanklubu, je v tom přece obzvlášť šikovná a už v tom má praxi – lidé by ji podespali cokoliv (viz její dopis s podpisy) – s vírou není totiž třeba nést žádnou osobní zodpovědnost, myslet logicky a chovat se jako vyzrálý člověk. To samé pak platí o dávání hlasů ve volbách, v nichž již pan Boštík má své favority a lidé už “vědí”, koho mají volit.

Mých 34 hlasů bylo poctivě vědomých, nebyly výsledkem nějaké kalkulace a politikaření a velmi si jich vážím a vzdávám tímto voličům 3 x díky.

V podstatě jde o opakující se vzorec ohledně kandidátů z Mladočova, jak to dosud tady chodilo. Jde třeba o zesnulého pana Rejmana (který své členství v zastupitelstvu údajně  nakonec vzdal, aby s nimi nemusel vést k ničemu nevedoucí hádky, které vzhledem k početní přesile a možná i svému hendikepu balbutika nikdy nemohl vyhrát) a o, jak se mi zdá, velice slušnou a seriozní paní exzastupitelku paní Lenku Jánovou – je škoda, že dále v komunální politice nepůsobí. A o paní Prokopovou, která na čtyři roky obsadila místo pravděpodobně jinému  “koni” pana Boštíka, který by tam pochopitelně někoho jiného viděl raději, aby měl svůj tým pohromadě. Je však možné, že tito či jiní exzastupitelé, kteří nezapadli do zdejšího režimu, také odcházeli z komunální politiky předčasně, se zkušenostmi a smíšenými pocity a informacemi, o nichž nevědí do dnešního dne, jak s nimi naložit.

Ten, kdo kandiduje za Mladočov, ale bydlí zde celý život, ten nemusí nikomu v Mladočově nic vysvětlovat. Ten, kdo však chce Mladočováky zastupovat, ale bydlí zde velmi krátce, jako já, je ve zcela jiné situaci, rozhodně ale ne v takové, která by ho  z možnosti kandidovat vylučovala. Ale: když už bych kandidovala sama za sebe za Mladočov, sehnala bych si podpisy na petici v prvé řadě od místních mladočovských lidí, chci-li se od počátku cítit jako “jejich” zastupitel. Já tak nemusela učinit, protože jsem členkou politické strany Strany svobodných občanů. Poté bych zvolila nějakou formu, kterou osobně považuji za kulturní, jak sebe představit (oslovením osobním, dopisem, což jsem učinila já, či svoláním schůzky) a vysvětlila bych, proč po tak krátkém pobytu v osadě kandiduji. Současně bych se s lidmi blíže seznamovala, zeptala se jich, jak se jim zde žije a co řeší, co mám prosazovat – pokud chci, aby mě podpořili, pokud mají pocit, že budu hájit jejich zájmy, pokud mají pocit, že stejné zájmy sdílíme.

Na konci setkání mě také oslovila paní Rosypalová (?) se svou dcerou či švagrovou (?), příbuzné to pana Jiřího Rosypala, stálého člena zastupitelstva (cca 25 let ?), který byl  při vší pravděpodobnosti mezi těmi, co v roce 1997  “obsadili” školu v Mladočově ještě před ukončením soudního sporu (viz text http://mladocov.cz/2014/04/09/doplnujici-sonda-do-historie-skoly/) , za což paní Krejčové na školském odboru ve Svitavách sdělili, že mohla být kriminalizována za “předání klíče od školy” (což byla lež, za kterou se ji nikdy vedení obce neomluvilo!). Paní Faltysová však na tuto skutečnost, kterou se jí na této ustavující schůzi paní Krejčová snažila sdělit, reagovala poněkud nepochopitelným zrůdným úšklebkem: Pche! (Paní Faltysová nejspíš ani také neví, že zasedání zastupitelstva je skutečně veřejné, tedy že nejen Neil, ale  i novinář z Japonska na něm může být, kamarádi z Anglie či kteréhokoliv státu EU, kde existuje Schengenský prostor volného pohybu osob. Paní Faltysová asi neví, že existence této politiky otevřených dveří je jedním z důvodu, proč chce Anglie vystoupit z EU, že již počet Indů a lidí z východní Evropy již dosáhl snesitelného stropu a zatím není, jak by se daly dveře cizincům zavřít. Paní Faltýsová se nemusí ale obávat, že by počet cizinců, zvláště ze západní Evropy, na zasedání Zastupitelstva v Poříčí prudce stoupal.)

P1050083_vyhledzpodkroviranoPokud paní Rozsypalová tvrdí, že to asi všechno myslím dobře, ale že “všechno” kritizuju a to právě způsobuje automatický antagonismus lidí proti mě, je to pouze její pocit, jejich pocity, za který nenesu zodpovědnost a nehodlám tomu přizpůsobovat své jednání. Když ale někdo nechce, abych “všechno” kritizovala, neměl by s blahosklonností otevírat  široká kontroverzní témata (o tom, co bylo po revoluci), která původně vůbec nechci řešit, nechat se do nich zatahovat a s žádnými mými konkrétními dotazy ani nesouvisejí. Jak žijou lidé v Poříčí, jak jsou spokojení, co denně obdivují, na co jsou hrdí, jde mimo můj zřetel z prostého důvodu – protože tam prostě nebydlím a s vesnicí Poříčí se neztotožnuji. Když se podívám z okna, vidím Poříčský kopec a krásnou krajinu, kterou stvořila příroda.

Neznám moc detaily polistopadového vývoje obce Poříčí. Tak, jak se kdysi cítilo Poříčí pod nadvládou Dolního Újezda, tak se ale možná většina osadníku Mladočova cítí dnes – pod silnou rukou a zakrslýma ušima Poříčí, k němuž patří. Pokud jsou obyvatelé Poříčí spokojeni v obci, zapomínají, že nemluví za Mladočov, a ten se může cítit jinak – je to jako by Češi říkali Slovákům v době ČSFR, že za Hitlera či ČSSR to bylo o tolik horší než dnes po Listopadové revoluci. Mám svrchované právo to takto vyjádřit navzdory praktickému demokratickému deficitu v této obci! Vládnoucí síly mají 25letou zkušenost s početní převahou nad Mladočovem a je jen přirozené, že této skutečnosti přivykli. To neospravedlňuje sice jednání “obce”, ale je mi srozumitelné, jak jsme se až sem dostali.

To, co do rány přidává sůl, je  stávající směšný zákon o oddělování obcí, který nepochybně v tichosti prosadili lidé z větších měst a který upírá právo na autonomii malým vesnicím (pod 1000 obyv. chtějících se oddělit od obcí, co mají aspoň 1000 obyv.). O existenci takového zákona jsme museli některé členy vedení obce sami informovat poté, co řekli: Tak ať se Mladočov osamostatní.

Troufám si říci, že doba, kdy SE toho TOLIK udělalo – asi stejně, jako si toho já hodně udělám zdarma na své zahrádce, pominula. A nemluvím jen o akcích Z z doby socialismu, které byly a někdy možná nemusely být pod tlakem strany dobrovolné. Příkladem toho, kdy SE opravdu hodně udělalo, je například Lidový dům, a to kdysi hodně dávno. Pozemek zakoupila Kampelíkova záložna z Mladočova. Bylo to před druhou světovou válkou v roce 1937, kdy byla prosazena myšlenka vybudovat budovu pro tělocvičně kulturní spolek Orel. Stavěly ho stovky dobrovolníků, především z Poříčí i z Mladočova. Pokud vidíme, že po Listopadové revoluci SE toho tolik udělalo, co vlastně vidíme? Že SE třeba sehnaly peníze daňových poplatníků na (předražené?) zrekonstruování Lidového domu v Poříčí, který postavili naši předci. Pokud by vstali z hrobů, možná bychom takovéto výroky o tom, kolik SE toho po revoluci udělalo, formulovali vyváženěji s ohledem na předky, kteří už mluvit nemohou. Dnes je v porovnání s jejich dobou, kdy se spoléhali víc na sebe, svou píli, všechno o penězích, o vyžebraných dotacích, za peníze daňových poplatníků sebeprezentacích EU, předražených projektech,  kdy takovéto rekonstrukce jdou z kapes lidí, kteří ani nevědí, na co jejich peníze jdou a možná by je dobrovolně (nebýt daní) ani nechtěli dávat a osobně prací zdarma přispět. Nemluvě o tom, jaký je dnes státní dluh ČR. Pak se není čemu divit, že v EU roste dluh a euroskeptismus. Zkrátka to by bylo, aby se ty peníze nějak na vzhledu obce neprojevily!lidovydum

Když se podíváme “trochu pod fasádu” věcí, jde většinou v případě opravených veřejných budov  o normální “placenou” práci, kdy SE dnes něco udělá. Nejvíc lidé udělali na svých vlastních domech a pozemcích, lidé, kteří jsou obcí! Nemluvě o tom, že nejvíc práce udělali tím, že se dobře starali o své rodiny, o své děti, které jsou na rozdíl od budov, kterým jednou znovu omítka opadá, skutečnou budoucností obce. Když si pak stavební firma Boštík s r. o. dá v rámci sebeprezentace na první stránku kalendáře nově opravenou fasádu Lidového domu, za což dostali řemeslníci zaplaceno, a vedle ní fotografii z nehotové stavby téhož domu z roku 1937, který SE postavil okolo roku 1937 s kupou neplacených dobrovolníků, vyznívá takovýto kontrast ve prospěch zdejší dnešní firmy. Jak o této reklamě na účet předků jednou řekl Pepa Škeřík – Je to plivanec do obličeje našich předků. Možná nemá Pepa, o němž někdo řekl: “.. jak “toto” může někdo volit?“, játra v nejlepší kondici. Své srdce však má na pravém místě.

Mladočov přišroubovaný uměle na smradlavou velkou nohu...

Mladočov přišroubovaný uměle na smradlavou velkou chlupatou nohu…

Každý praktický člověk, který stojí nohama pevně na zemi, může snadno dojít k závěru, že Mladočov je titěrná nožička přišitá k velkému chodidlu, které jí již 25 let zapáchá, a že existuje zákon bránící rychlému chirurgickému zákroku.  

Jsem moc vděčná, že jsem měla možnost dostat se na chvíli do  “vnitřního kruhu” elity naší obce a těším se na příští dny, kdy opět vyvstanou podobné či nové otázky.

Oct 122014
 
      08-10-2014-MeetingShorter.mp3

P1040722_townhallPoriciuLitomysle

Kdesi na internetu jsem našla v seznamu několika nejčastějších lží tuto:

“Poté, co splatím svůj dům, jsem jeho vlastníkem (Zamyslete se znovu: majetkové daně de facto znamenají, že si ho pouze „pronajímáte“. Přestaňte platit tyto daně a ihned uvidíte, kdo je skutečným vlastníkem Vašeho domu).

Pokud bude kanalizace, obec má ze zákona právo navýšit nám daň z nemovitosti.

 

Přinášíme záznam ze 34. zasedání Zastupitelstva obce , jde o poslední před komunálními volbami 2014

Na programu byly zajímavé body, domnívám se, že Mladočováci by měli zbystřit u lehké konverzace na závěr, kde zhruba od 30. minuty pan místostarosta Boštík hovoří o tom, že by se mohl Mladočov osázet novými domky. Pan Boštík je jistě “velký ekolog”, proto si přeje tu kanalizaci, ale pokud to stále ještě není nikomu jasné, proč tu kanalizaci tlačí za každou cenu , tak vězme, že proto, že je to člověk vizí – proto již přichází s dalším “ekologickým” nápadem, a sice “osázet” Mladočov novými stromy, pardon – domky, třeba na poli blízko čp 8 (rodina Pechancových a Půlkrabkových), udělat rozvojovou (rozuměj cizím slovem “developerskou” ) lokalitu.

To zrovna příliš nevypovídá o tom, že by měl cit pro uchování venkovského rázu této vesnice. Pokud nové domky nejsou skromné velikosti (ideálně třeba i dřevostavby, ekodomy) a nenavazuje k nim velká zahrada, jejich majitelé nemají přímo ve vsi pracovní příležitosti, jde o výstavbu nocleháren pro dojíždějící proletariát s hypotékou na krku, u něhož je složitá komunikace a integrace se starousedlíky; stavět domy na bývalé orné půdě je katastrofa pro přírodu a tradice předků, kteří by to nedovolili – mohly na nich růst stromy, zeleň pohlcující CO2.

Jsou ale vesnice, jejíž vedení s lidmi tolik nemanipuluje a normálně si v anketě kanalizaci odmítnou, a to v té vesnici žije okolo 700 lidí, tedy nejde o malou vesnici, například Liběšice. Snad jde o vesnici se vzdělanějšími  a sociálně silnějšími lidmi, zatímco v naší obci počet nezaměstnaných mírně překračuje krajský průměr – přesto se za “pokrok” považuje brát jim z kapes ještě více peněz za stočné.

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/anketa_libesice_20140304.html

Dále na programu bylo:

1. Veřejné prospěšné práce – příspěvek

2. Projekt separace bioodpadu v rámci mikroregionu Litomyšlsko-Desinka (70 komposterů do měsíce, nájemní smlouva). Užitenější by bylo udělat sběrný dvůr a aby jezdili popeláři každý týden!

3. Rekonstrukce nízkého napětí v místní části Mladočov, 443 metrů kabelů, Elektrokomp Česká Skalice, rekonstrukce veřejného osvětlení

4. DAS…pojišťovna právní jistoty, právní ochrana pro starosty (zastupování obce v právních věcech do 1 mil. korun, pro případ podání trestního oznámení – soudní výlohy, aniž by někdo něco udělal špatně, zkrátka pojištění)…berou na vědomí….Domnívám se, že skutečně vedení obcí nemusí udělat žádný přešlap, ale někdo si ho přeje úmyslně poškodit, zpochybnit jeho práci tím, že podá trestní oznámení, na druhou stranu již byly případy, kdy vedení obce skutečně vážně pochybilo a v takovém případě je velmi problematické platit z veřejných (našich) peněz jeho pojištění.

5. Revitalizace zeleně – 2 stromy dolů, nabídka dát vánoční strom do Litomyšle, nechat si zaplatit, nebo zdarma “za reklamu” pro Poříčí: Tento strom darovala Litomyšl obci Poříčí u Litomyšle -recese.  To je koště, ne strom, takto se vyjádřil pan starosta o posledním vánočním stromě v Litomyšli, ať to prolítne rozhlasem a Lilií.

6. Dílčí přezkoumání hospodaření obce (audit od ledna do konce září letošního roku, krajský úřad nebo soukromý placený auditor).

7. Různé: zájem o stavění čím dál větší…poslední parcely prodány. Nabídnout území v Mladočově, to je takové území, které by se dalo osázet….novými domky, na poli čp. 8…spojit se s Chotěnovem,…tak , nějakou rozvojovou lokalitu…ten trend tady je…vykoupit a zasíťovat, v pravý čas vytipovat,  vykoupit, zasíťovat.

Zkrátka lidé jsou zvyklí na komfort (třeba za hypotéku) a musí to tu, až příjdou,  vypadat všechno jako ze škatulky – tzn. kanalizace na ně už čeká. Mimochodem lidé by se nejspíš vykašlali i na to, aby se obtěžovali chodit na obec podepisovat smlouvu o tom, že přes jejich pozemek může vést kanalizace, a proto je musí dokonce v neděli (kdy by se nemělo pracovat) pan Boštík Pavel obcházet přímo k nim domů.

Sep 122014
 

P1040722_townhallPoriciuLitomysleTentokráte se ho zúčastnil jenom Neil, který většinu schůze zachytil, nevím zda by mu vůbec dali slovo k tomu, aby aspoň oznámil, že nahrává, takový je jednací řád, že kdo není zastupitel, dostane slovo až nakonec- snažil se dát diktafón na stůl, aby ho aspoň viděli. Některým se to, jak je patrno z nahrávky, nelíbilo (jeden arogantní hlas tam říká, že “nechceme”), ale mají smůlu, musejí si zvykat – jednání je skutečně veřejné a o zákonech jsem psala již minule. Nahrávku navíc používám tím nejslušnějším možným zpusobem -v plném znění dávám k dispozici, a to pouze zde.

      03-0914-meeting.mp3

Poznámka k novince v Mladočově: Jsem ráda, že se opravil plot a sloupky okolo Louže v Mladočově. Voda a vše potřebné k hašení požáru je velmi důležité, ale bezpečnost dětí a opilých také. Občas mě jen znepokojují technické služby, které používají s největší pravděpodobností chemický herbicid Round-up na veřejná prostranství. Obávám se, že tyto látky kontaminují pudu (hlavne po deštích) a poté se dostávají do vodních toků, snad ne do Mladočovské studni za Louži, která je uvedena v Národním registru studánek. Kolik litrů ročně Round-upu se v naši obci asi spotřebuje? A co tomu říkají “ekologové”, kteří potřebují kanalizaci?P1040313_Mladocovzdalky

Plot okolo Louže je již praven.

Plot okolo Louže je již praven.

MladocovStudna

Mladočovská studna

P1040127_vyhledzkopceMladocov
Na stránkách obce se objevily zápisy o usnesení Zastupitelstva obce Poříčí u L. z let 201O až 2012.(http://www.obecporici.cz/5-usneseni/) a za 7 let jich tedy asi bude dohromady za celých deset let dozadu. Nyní již k zářiovému zasedání zastupitelstva. Z nahrávky jsou patrné tyto body:

1. Revitalizace zeleně na základě smlouvy s Garden Servis (pro mě trochu kontroverzní téma ve smyslu venkovská či přírodní  zeleň versus urbanisticka zeleň)
2. Oprava komunikace (dolní část Poříčí)…cesty mají být v pořádku k danému účelu (celkem neutralní téma)
3. Žádost o dotace na r. 2015 jménem Mikroregionu Litomyšlsko a Desinka. ( V podstatě smyslem těchto regionů není ani nic jiného než “rozvoj” a možnosti získávat na něho finance. Upravovat se má dajně prostor čekárny v Zrnětíně a nějaký chodníček. Nevím, kolik lidí jezdí autem a kolik jich uvítá úpravu a za kolik a zda by si ji platili z vlastní kapsy přimo, ne nepřímo přes své daně).
4. Pan Pepa Voral by si přál odkoupit pozemek (prodají mu, co se dá, podrobnosti viz nahrávka)
5. Biokompostéry (další euronesmysl – kdyby lidé nemuseli ze svého platu platit tak velké daně a zůstaly by v jejich kapsách, sami by si rozhodli, za co je chtějí utratit (zda za plastový kompostér, který si ale někdo třeba ztluče sám z prken či palet), nebylo by třeba žádat o dotace, jejich přerozdělovače a složitě hlídat peníze, aby se za kompostéry mohlo pohotově zaplatit, starostové by nemuseli hlídat své “ovečky”, ať si je pořídí, jinak by se dotace nesypaly – někdo tam utrousil poznámku, že do Mladočova by je dal….(nevím, co tím myslel?). Nejspíš šlo o nějakou prázdnou uštěpačnou poznámku.
6. Dotování dojíždění dětí do MŠ v Desné (nejde ani tak jen o jízdné, jako především dotování dozoru nad nimi, třeba aby jim svezení nenabídl někdo cizí či příbuzný, koho rodiče neposlali. A je také pravda, že vlastní mateřská školka či pár stupňů školy základní by stála obec jistě více než příspěvek na bezpečné pravidelné či sporadické dojíždění dětí do MŠ a zpět.) Jsem pro příspěvěk, ale současně dodávám:

Dotování všeho možného je dnes samozřejmostí a dokonce, jak jsem zaslechla na nahrávce, se to moc nezdá ani panu Pavlovi Boštíkovi, který má s dotacemi jistě větší zkušenosti než kdokoliv z nás, a to už je tedy co říci. Sama zde nemám nic proti ničemu, protože problém vidím v celém systému EU a její hře na dotace. Citovala bych jen pár vět z knihy Jak vystoupit z Evropské unie:

“Vláda v ČR kontroluje téměř každičký aspekt našeho života: dotuje průmyslovou výrobu, turistiku, film, export, import, školky i počítačové kurzy – prakticky všechno. Vyplácí rodičovské příspěvky i příspěvky na péči o staré. Mnozí lidé pak žijí v iluzi, že mají tyto služby “zdarma”. Platíme to samozřejmě my, jen oklikou, a tudíž v konečném důsledku dráž. Daně jsou obrovské. běžný zaměstnanec odvwde státu na různých daních a povinných odvodech přes polovinu své mzdy.Prostor pro dobrovolnost a pravou dobročinnost se zužuje. Při takto vysokých daních a bezpočtu dotačních programů už téměř každému připadá nesmyslné, aby si sám bez dotací na sport platil plný náklad sportovního oddílu svých dětí nebo se bez příspěvku na péči postaral o vlastní rodiče, nemluvě o klesající ochotě bez dotací organizovat výstavy, koncerty, přednášky a pečovat o památky.
“Proč bych měl přispět? Nač platím státu tak velké daně? Požádejte si o dotaci!” pomyslí si mnohý daňový poplatník. Je to pochopitelný postoj v současném přerozdělovacích systému. Samozřejmě, že by si lidé tyto užitečné věci rádi platili bez státu . kdyby jim stát nebral půl výplaty na daních.”

7. Firma P+R Press Svitavy nabídla, že udělá obci prezentační krátké video obce za “úžasnou” cenu 3980,- Jde o úžasnou cenu, ale určitě ne pro obec. Za tu cenu by jim naše obec mohla koupit stativ, já už bych měla novou čočku do kamery.Video shot Trstenice jsme shlédli a moc profesionálně nevypadá: roztřesená kamera, chudákovi panu starostovi nepomohli tím, že by ho nafilmovali z takového úhlu, aby nebylo vidět, že neumí dát pár vět z hlavy dohromady a musí to číst z monitoru, kameru nepřizpusobili tak, aby se na neho nedívala “z výšky”, zaostření na betonovou zeď domu,….k tomu nevkusné grafické zelené čmaranice v pozadí za pohlednicemi obce. V dnešní době je mnoho amaterských filmařů, kteří by jistě svedli něco takového natočit. Stačí pár fotek, krátký záznam kamery při vjíždění do vsi, zaostření na nějakou budovu či strom, pár slov z turistického průvodce, vybrat nevtíravou hudbu a je to. Pokud bychom chtěli něco pravdu profesionálního, obec by nejspíš musela hodně připlatit.

8. Jiné: Pomník

Měla bych ještě jednu vážnou poznámku. Týká se pomníku, který má být údajně Památníkem obětem totalitních režimů 20. století, žadný památník totiž na rozdíl od jiných obcí ještě nemáme.

Tato myšlenka údajně již padla na předminulé schuzce z iniciativy pana Pavla Boštíka a měla dva body:

a) Šutr už máme

B) Nechť zastupitelé popřemýšlejí, co by mohlo být napsáno na desce

Hop….uplynulo čtvrt roku a opět je “památník” jako téma na stole. Tentokráte po dumání nad tím, co by mělo být napsáno na desce, ani památky (nikdo ze zastupitelu se nad tím nezamýšlel, přece stačí něco jednoduchého…), pánové stavitelé a technokraté již řeší technickou stránku věci -kde přesně nainstalovat kámen, jak ho zabezpečit atd. Nepochybně tomu rozumi. Myšlenka, která tomu všemu ale má předcházet, se mi poněkud vytratila. Důležité je ale přece všechno! Ne nejdříve cosi postavit a pak vymýšlet, co chtěl básník říci. To proto tam Neil zvedal ruku, aby se zeptal – a co ten nápis? (ale víceméně ho měli za blbce)

Není tak úplně pravda, že by zdejší občané vůbec nepomysleli na oběti II. světové války a nebyli vděční za její konec, jak o tom svědčí například tento kříž, který se nachází v katastru Poříčí u Litomyšle - stačí jít polní cestou okolo střediska zemědělského družstva a pak se dát druhou stezkou doleva. U několika modřínů tam stojí tento kříž - pravda, není ostentativně umístěn uprostřed vesnice, ale na poklidném místě.

Není tak úplně pravda, že by zdejší občané vůbec nepomysleli na oběti II. světové války a nebyli vděční za její konec, jak o tom svědčí například tento kříž, který se nachází v katastru Poříčí u Litomyšle – stačí jít polní cestou okolo střediska zemědělského družstva a pak se dát druhou stezkou doleva. U několika modřínů tam stojí tento kříž – pravda, není ostentativně umístěn uprostřed vesnice, ale na poklidném místě.

Co myslí pan Boštík slovním spojením “oběti totalitních režimů”? U nás se spíš říká: oběti 1. a 2. světové války, nacistické okupace, fašismu, nacismu, komunismu, o totalitě se hovoří ale především v souvislosti s dobou vlády jedné strany od února 1948 až po Listopad 1989. Totalita zasáhla i životy zdejších obyvatel, ale nevím nic o tom, že by zde byla nějaká “oběť”, která přišla o život. A tak tedy stavět Pomník s tak širokým názvem, jako je “obětem totalitních režimů 20. století” v tak malé obci (která nemá ani 1 tisíc obyvatel a především ani 1 trest smrti skutečně vykonanou popravou), je poněkud přemrštěný megalomanský  ambiciózní projekt, a pokud dojde k jeho realizaci a bude takto nazván, tak půjde  skutečně o raritu, kterou se ostatním obcím  naše obec nejen vyrovná, ale kterou  skutečně všechny obce překoná.

Debatovalo se o tom, zda obec dá pár tisíc korun rodičům na dojíždění dětí do MŠ, ale na zasedání nepadlo ani slovo, kolik bude celá akce s nainstalováním kamene stát. (Jeřáb atd. Však ať to stojí, co to stojí? Na to se peníze vždycky najdou.)
Chceme-li vzdávat důstojný hold mrtvým, můžeme začít těmi, kteří zemřeli přirozenější smrtí (nanejvýš byli obětmi nemocí, nehod apod.), a sice postarat se o to, aby zdejší hřbitov v Mladočově byl skutečně důstojným pietním místem posledního odpočinku v pokoji, a tím plnil svou úlohu. Zatím tomu tak určitě není – nápor dětí na táboře je čím dál intenzivnější (při kapacitě 180-200 dětí není ani divu), tábor je totiž přímo za hřbitovní zdí.  Duše nebožtíku tam musejí poletovat nad hřbitovem, kde mír zatím ješte nenašly…

Tábor začína hned za hřbitovní zdí

Tábor začína hned za hřbitovní zdí

Možná měl pan Boštík rovnou navrhnout, že by se měl postavit památník jeho otci písmákovi – tam by byla koncepce jasná – režim ho poznamenal (ale koho ne?), i když vyloženě životem jako oběť nezaplatil.

To, že Poříčí nemá památník obětem 1. světové války se píše i na stránkách fary a dokonce tam jsou i fotky památníků v okolních obcí. Skoro to vypadá, jako by autorem článku byl někdo z našeho zastupitelstva a dostalo se mu požehnání ke stavbě nového pamatníku.

Poklidné místo..., az na to, co se děje hned za hřbitovní zdí

Poklidné místo…, az na to, co se děje hned za hřbitovní zdí – duše nebožtíku museji poletovat nad hřbitovem, kde mír zatím ješte nenašly…

http://www.farnostmladocov.cz/clanky/vzpominky-na-obeti-i.-svetove-valky/vzpominky-a-prosby-za-obeti-a-rodiny-postizene-v-prvni-svetove-valce.html

Na závěr pan Pavel Boštík pozval své kolegy zastupitelé na večeři k Pepovi na Ranč u příležitosti svých kulatých narozenin, které měl 11. 8. 2014  (http://www.detail.cz/osoba/pavel-bostik/9cz_BQSZJFM/).

 

Jun 092014
 

P1040722_townhallPoriciuLitomysleZájem veřejnosti o zasedání zastupitelstva  významně stoupnul – zatímco té poslední se zúčastnil jenom Neil, na poslední schůzi se počet návštěvníků z řad veřejnosti zvýšil o 400 %, přišlo na ní 5 lidí. Ze zákona je zasedání zastupitelstva přístupné veřejnosti, přičemž platí zásada bezvýjimečnosti a ani vedení obce nemá právo nikoho z jednání vyhodit.  A to není špatné, když vezmeme v úvahu, že málokdo si o datu a programu schůze stihne přečít na reálné či virtuální desce a pan starosta neuvažuje o tom, že by zprávu o konání schůze (nejméně 4 x do roka) ohlásil místím rozhlasem. Není to jeho povinnost ze zákona a zastupitelé mají možná větší klid na práci. Že se na parkovišti budou prodávat vykrmení brojleři – to se lidé dovědí vždy včas, ale že bude schůze – o tom většinou nemají šajnu. Je škoda, že rozhlas, který se nedávno modernizoval a jistě to něco stálo, nám v tomto smyslu nemůže sloužit a zatím vše zůstává u zkoušky sirén a podobných  hlášení. Budeme se příště snažit, aby lidé o schůzích věděli a přišli na ní.

Pro ty, kteří si myslí, že taková schůze se normálních lidí  netýká, nebo mají obavu, že nebudou vítání, nebudou moci nic říci, zde poskytujeme audionahrávku v plném (objektivním) nezkresleném znění ze schůze zastupitelstva, které bylo usnášeníschopné, chzběl jenom jeden pan zastupitel a jedna paní zastupitelka, která ale pak dorazila a nestihla jenom první hlasování. Zde je druhá část a dále pod ní první.

      ZOOM0005.MP3

Tento audiozáznam byl pořízen otevřeně s diktafonem, který Neil držel v ruce, snad si toho všichni všimli. V některých městech mají dokonce místní televizní vysílání ze zasedání zastupitelstva. Nikdo se Neila neptal, co to má, a opakuju, že ze zákona je zasedání zastupitelstva přístupno veřejnosti, což nemusí platit o schůzi výborů včetně osadního.  Zákon říká, že co není zakázáno, je dovoleno, zakázat nahrávat by byl právně napadnutelný exces. Respektujeme jinak soukromí lidí, ale vzhledem k zpochybňování pana Ing. Petra Faltyse toho, co kdo řekl na minulé schůzi dne 26. 3. letošního roku, snad  audionahrávka může jakékoliv pochybnosti rozehnat.

Tak třeba níže jsou odkazy k tématu pořizování audiozáznamu:

http://www.novinky.cz/domaci/336822-natacet-nas-nebudete-rozhodli-radni-nezakonne.html

 http://www.otevrete.cz/faq/audiovizualni-zaznam-ze-zasedani-zastupitelstva-obce-420.html

http://www.mojejicinsko.cz/index.php/home/1266-starosta-vysokeho-veseli-behem-zastupitelstva-pil-alkohol-a-kolegovi-vyhrozoval-nasilim

Audiozáznam v plném znění bez vytrhávání z kontextu je jistě objektivní, vystupování a projev jednotlivých zastupitelů v plné podobě, než jen zápisy ze schůze za-stupitelů, kteří mají zastupovat občany a jejich zájmy. Ideální by bylo, aby na schůze chodilo více lidí, byli v obraze o tom, co se v obci plánuje a děje a mohli o tom přemýšlet a vznášet dotazy. Program poslední schůze již z elektronické desky byl odstraněn (což je škoda vyhledem k tomu, že některé i menší obce mají na internetových stránkách obce archív programů všech schůzí i 10 let nazpátek, viz třeba nedaleká vesnička Nová ves u Jarošova: http://www.novaves.infobec.cz/index.php?page=menu_ou_usn )  Pokud není občan bdělý, může mu nějaký bod programu snadno uniknout.

Program

Pozvánka

na zasedání zastupitelstva Obce Poříčí u Litomyšle, které se koná ve středu

4. 6. 2014 od 19.00 hod. v budově obecního úřadu.

Program:

  1. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce za r. 2013

  2. Závěrečný účet za r. 2013

  3. Účetní uzávěrka za r. 2013

  4. Žádosti o příspěvek na činnost

  5. Prodej stavebních parcel

  6. Dotace z POV na r. 2014 – smlouva

  7. Cyklostezka Litomyšl – Proseč

  8. MAS Litomyšlsko – zapojení do MAS

  9. Komunální volby 2014 – počet zastupitelů

  10. Osvětlení fary v Mladočově

  11. Žádost o projednání dokumentu – Věra Dudmanová

  12. Žádost o rezignaci místostarosty obce

  13. Různé

Níže je ještě jednou zvlášť úsek, kde se pan Boštík vyjadřuje k bodu 12.

      skuse%204-6-14.mp3

Stručný komentář:

Vím, že pro cca 145 občanů Poříčí je pan Pavel Boštík nedotknutelným patriarchou, přesto bych si dovolila malý komentář: Jak asi víte, bylo nedávno vypnuto silné světlo, které mělo původně osvětlovat faru, ale osvětlovalo i soukromý dům Krejčových. Pan Boštík je jediný radní, který se s touto situací nechce smířit a rád by faru opět osvětlil, což v rámci bodu Různé vyjádřil. Snad prý osloví nějakou firmu, která by mohla nabídnout nějaká světýlka blíže k budově či přímo na zdi tak, aby tentokrátě taková světla nikoho neosvětlovala.

Je mi však záhadou, proč vůbec otázka osvětlení budovy, která vůbec není majetkem obce, ale vlastnické právo na ní má římskokatolická farmost (čp. 1, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) vůbec padla na půdě obecního úřadu. Pokud budova patří faře, nechť si ji osvětlí farnost, a to za své peníze, nevím, co s tím má co do činění obec… ? I když je to, jak se zdá, v režii obce, rozhodně by světlo nemělo nikoho jiného osvětlovat. Pokud si nějaký občan bude chtít osvětlit svůj dům, asi s tímto návrhem nepůjde na schůzi zastupitelstva. Nechť členové farmí rady společně dojdou k závěru, ne jediná osoba. Rozumně opodstatnit, že je třeba budovu osvětlit, v jakém rozsahu, zda nestačí ji osvětlit jen o svátcích ( jen v období Adventu) či zda vůbec. Skutečně ani nevím, kolik lidí večer budovu může vůbec vědomě obdivovat a zda se člověk, který přichází na hřbitov, více neobrací do svého nitra a vzpomínek. Na výše zmíněné otázky, nikoliv na faru, bychom si měli posvítit!

Jinak jen stručně k jeho vyjádření k mé výzvě o rezignaci:

1. Nelze nic vytknout prohlášení pana Pavla Boštíka , že zlu je třeba odolávat. Identifikovat ho však není lehká věc. Pan  Boštík považuje za “políček demokracii” to, že “se budeme vyhazovat ze schůzí”. Je to nestoudně účelové prohlášení, nebezpečně použité zcela mimo kontext. Je možné se na celou věc podívat i z opačného a zejména širšího pohledu: pokud se budeme vnucovat na schůzi, na kterou nejsme pozvání (ale ani žádným orgánem obce delegování) , ale jejíž záznam bude zveřejněn, pokud máme pocit, že se na ní musíme dostat za každou cenu, co to říká o zdejší demokracii a nositeli politické kultury? Co to říká o demokracii, když se člen zastupitelstva na nějakou schůzi nejen tlačí stůj co stůj proti vuli lidí, ale navíc dokonce s již dopředu jasným záměrem, kterým rozhodně nebude diskuse (s nimž se ani netají): hájit stanovisko “obce”? Znamená to, že na takovou schůzi (a to jsem právě předpokládala) nepřichází s tím, že by se něco nového dozvěděl, přijal třeba i jiné, méně technokratické řešení problematiky splašků,  ne nutně jako lepší, ale jako třeba alternativu, která stojí rovnocenně na stejné úrovni jako jiná řešení. Znamená to, že to svoje řešení považuje za jediné správné pro všechny. A ještě něco: je zvláštní, že nejspíš nebyl delegován Zastupitelstvem, aby jako jeho představitel na schůzi s cílem hájit “stanovisko obce” dorazil, a pokud ano, pak to nevrhá vůbec příznivé světlo na celé zastupitelstvo. 

Byla jsem na první schuzi v Pořičí svědkem pro mé oči zcela čitelného manipulování s veřejným míněním – lidé, kteří si kanalizaci nepřáli, nikdy to, že tady není, je netrápilo, odcházeli ze schůze jako vyměněni- kanalizaci si přejí – zastrašeni tím, že již nyní by správně měli platit za odvoz splašku snad 60 tisíc korun. Pánové zapomněli zmínit to, že zákony, které četli, platí v dané formulaci tam, kde již kanalizace je, a je na ni napojeno aspoň 50 lidí (jak stanovi zákon o vodovodech a kanalizacích). Tam, kde kanalizace není (a ani být nemusí), tak vyhláška říká toto: U obcí do EO 2000 nakládá se splaškami “přiměřeným” způsobem. Tj. jakýmkoliv způsobem – opakované vzorkování kvality povrchových vod
by onu “přiměřenost” mohlo zjistit. “Přiměřenost” v souladu s  nařízením vl. č. 61/2003 Sb.  Naše obec raději neinvestuje do šetření toho, do jaké míry je zde skutečně životní prostředí poškozováno, ale do počítání toho, kolik milionu “by” stála realizace takového projektu. Z případných ušetřených peněz za nákladnou kanalizaci by mohla pak lidem raději přispívat na odvoz kalu apod. Nebo je nechat platit paušální stočné,aniž by museli mít kanalizaci – za něho by jim obec zajistila odvoz kalu, septiku, a ještě by na toto stočné na “přiměřené čistění” mohla možná i žádat o dotace od Ministerstva zemědělství.

2. Budova školy je sice veřejná, ale v této době je pronajatá, a i když se občas projeví morální právo Mladočováků k jejímu užívání v tom, že nemusejí nic hradit za užívání, stejně platí, že volně ji užívat bez dohody s panem Mauerem nemůžeme (jako městský park), natož lidé z jiných koutů země (Pražáci).   Ostatně na to mě upozornoval i pan starosta, že to bude složité, že budeme muset asi platit za pronájem, topení atd.

3. Demokracie či vůle občanů byla pošlapána spíš panem Boštíkem, když dobře věděl, kdo je a kdo není pozván, přesto přišel a sám dokonce navrhnul hlasovat o své přítomnosti a po hlasování v jeho neprospěch neodešel.

4. Schůze měla podobu prezentace pro lidi, kterých se bezprostředně týká otázka kanalizace, měla vyvážit jednostranně pojatou bleskovou “předváděčku”, která vyzněla přinejmenším nepříjemně a naši osobní důvěru v zastupitelstvo otřásla.

Níže je ještě krátká zpráva z TV:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/214411000100510/obsah/325339-obce-bez-cisticek

Přestože jsem si přála, aby se o mé výzvě k rezignaci diskutovalo a jednotliví zastupitelé k tomu zaujali postoj, rozhodli se, snad po domluvě, která schůzi předcházela,  hrát mrtvého brouka, k ničemu se nevyjadřovat, nechat říci pár slov kolegu P. Boštíka a celou věc už dál “nerozmazávat” a uzavřít ji šikovným vágním obratem, za kterým lze schovat jakýkoliv postoj, a sice “bereme na vědomí“, a tím celou věc “v souladu se zákonem”   považovat za uzavřenou (podle nich).

Aspoň vše zůstane doloženo na našich audionahrávkách.